Sklad náhradních dílů může být zázračná zbraň

-- 15.12.2009 01:18

Skladovací místnosti sektoru údržby obvykle slouží jako skladiště pro materiál, který se používá jen v ojedinělých případech. Neviděl jsem závod, ve kterém by neměli nějaká tajná skladiště, takové ty „hřbitovy“ nebo místnosti, kde se v případě potřeby něco najde. Zdá se, že i ve velmi aktivních organizacích probíhá nekončící bitva mezi provozem, údržbou, hospodářskou správou a projekcí o to, kdo a kde bude mít možnost ukládat materiál. V té nejlépe provozované skladovací místnosti jsou náhradní díly, které optimalizují pohotovost zařízení pro použití a zajišťují, aby průměrná doba opravy byla soustavně pod kontrolou, zlepšovala se a zkracovala na minimum. Otázkou je, jak to organizace uskuteční.

Věřte nebo ne, dosažení ideální úrovně zásob je něco jako zázračná zbraň ve všech výrobních procesech. Některé společnosti považují údržbářské sklady za laciné pojištění pro případ potřeby, a jiné v nich vidí nutné zlo. Podívejme se na to jinak. Tyto zásoby jsou cenou, kterou platíme za podnikání nebo za riskantní manipulaci. Já dávám přednost názoru, že provoz všech skladů údržby zajišťuje taktickou a strategickou rezervu, kterou platíme proto, abychom mohli provozovat podnik a měli s jistotou k dispozici správné díly ve správném okamžiku, za správnou cenu a ve správném množství. Když tento přístup sladíme s nejlepší údržbářskou praxí, spolehlivostí zařízení a provozu, zaslechneme sladký cinkot peněz. Organizace by se měly na zařízení dívat jako na produktivní stroje, jež vydělávají peníze a jsou potřebné k zajištění plynulé výroby spolehlivých a kvalitních produktů.

Co vlastně je ona správná úroveň zásob? Existuje řada činností, které je třeba provést před tím, než můžeme určit správnou úroveň zásob. Nazval jsem to „dvoufázový systém řízení zásob“. První fáze je svou povahou taktická a představuje základ provozu skladu. Jsou to činnosti, které se musí provádět každý den, aby bylo jisté, že sklad je provozován efektivně a účinně. Začneme označením všech těchto položek v našem výrobním zařízení. Patří sem i díly skladované za policemi, skříněmi, šatnami apod. Poté, co jsme zdokumentovali, co máme a kolik toho je, navrhuji, abychom vyřadili zastaralé, zrušené, poškozené díly včetně těch „nevím co to je, ale vyhazovat to nebudu“. V každém závodě něco takového je a všude pro to mají nějakou omluvu.

Já doporučuji toto: jestliže se něčeho nemůžeme zbavit, uspořádejme to, označme a kontrolujme. Pokud to skutečně je věc, kterou musíme skladovat, přehodnoťme ji na kritický nebo hlavní náhradní díl. Když v těchto záležitostech budeme mít jasno, můžeme začít zásoby řídit taktičtějším a racionálnějším způsobem. Předpokládá to realizaci řady procesů, jež zajišťují hospodaření s majetkem firmy. Lidé přicházejí a zase odcházejí, názvy se mění, ale procesy zůstávají, udržují podnik v chodu a tvoří páteř úspěšného provozu. V tuto chvíli navíc nastává druhá fáze, v níž zjistíme některou z následujících specifických metod, jaká úroveň skladových zásob je správná.

Zjistěte správnou maximální a minimální úroveň zásob

Použijte hladinové plánování stavu zásob všech, nebo zvolených položek. Při použití tohoto plánování můžete pro skladové položky zvolit minimální a maximální výši zásob. Když míra zásob nějaké položky klesne pod minimální úroveň, automaticky se spustí poptávkové řízení s cílem objednat doplnění zásob, obvykle v maximální výši. Nezapomeňte, že úspěšnější hladinové plánování bere v úvahu dodací lhůty. Je velmi důležité, aby informace v plánu položek přesně odpovídaly dodací lhůtě pro jednotlivé skladové položky. Když bude určena hladina úrovně zásob, je možno sestavit jednoduchou tabulku zobrazující všechny díly, jejichž zásoba překračuje maximální úroveň. V průměru platí, že 6 % zásob má cenu rovnající se 90 % ceny všech skladovaných položek.

V této skupině se obvykle 47 % považuje za přebytek nebo za překročení maximální úrovně. Jestliže budete ignorovat výši zásob nebo dovolíte nákup zbytečných kvant, nebudete si moci koupit ten správný materiál, který potřebujete pro udržení provozu v chodu. Nadbytečné zásoby jsou rovněž jistým znamením toho, že údržba pracuje v reaktivním režimu a minimálně spolupracuje se sklady zásob. Umělé navyšování stavu zásob má přímý dopad na tok financí pro potřeby provozu. Stejně tak můžeme nalézt takové položky, jejichž zásoby jsou nižší než minimum. To umožní úseku zásobování, aby tyto položky doplnil a značně tím snížil riziko vyčerpání zásob nebo něčeho ještě horšího.

Použijte modely optimálního objednacího množství

Většina rovnic pro výpočet optimálního objednacího množství porovnává náklady na držení zásob s náklady na vystavení objednávky. Tyto rovnice jsou založeny na vztahu mezi náklady na vystavení objednávky, náklady na skladování a objemem objednávky. Většina těchto rovnic také stojí na předpokladu, že požadované množství je konstantní, ceny jsou pevné a skladovací náklady jsou vypočteny. Nepředpokládá se, že by se využívalo optimálního objednacího množství pro všechny položky, které jsou skladem. Jen málo společností skutečně počítá náklady na vystavení objednávky. Většina firem řeší skladovací náklady. Ale jestliže vaše organizace účtuje náklady na dodávky náhradních dílů, může být těžké toto vypočítat.

Skutečnost, že poptávka je známá a sladěná, je v rozporu s typickým provozem údržby. Přístup založený na optimálním objednacím množství se nejlépe aplikuje na položku, která je spotřební nebo která se spotřebovává pravidelně. Takže primárními kandidáty pro použití této metody a řízení procesu objednávání jsou spotřební položky preventivní údržby nebo náhradní díly, které se spotřebovávají každý den, každý týden nebo každý měsíc.

Autor: Andy Gager, Marshall Institute

Sponzorované odkazy

	www.blaja.cz Průmyslová automatizace, odborné texty, novinky a mnoho dalšího na dosah jednoho prokliku...
	www.4metal.cz Skupina 4metal je sdružení kovozpracujících a strojírenských firem. Katalog firem, Burza strojů a materiálů, Burza práce, akce, aktuality, média.To vše na jedné adrese.
	Česká společnost pro údržbu Česká společnost pro údržbu je profesní sdružení odborníků z oblasti péče o hmotný majetek. Pořádá pravidelné konference a kurzy pro zvýšení kvalifikace v oblasti údržby.