Print

Údržba v područí Průmyslu 4.0 vládla v Liblicích

-- 28.06.2017

Setkání odborníků na údržbu v organizační režii České společnosti pro údržbu (ČSPÚ) mají již svou pravidelnou zastávku v Liblicích. Tamější konferenční centrum Akademie věd ČR na zámku v Liblicích hostilo tentokrát od 19. do 20. dubna 2017 zejména reprezentanty vedení úseků údržby. Pravidelné setkání vrcholných manažerů v hojném počtu přilákalo téma managementu a inženýrství údržby a jeho informačních systémů podle požadavků koncepce Průmyslu 4.0. O konferenci a zejména o tom, jaký dopad má iniciativa na úsek údržby, jsme si povídali s Ing. Janem Škarkou, tajemníkem ČSPÚ, a Ing. Janem Hrochem, výkonným ředitelem ČSPÚ.

Program letošního setkání top manažerů v údržbě dává tušit, že iniciativu Průmyslu 4.0 silně sledujete. Jaký má dle vás vliv na samotný obor údržby?

Jan Škarka: Výběr tématu prošel určitým vývojem. Dřív jsme zařazovali příspěvky, které se tématu týkaly, protože vidíme, jak vysokou důležitost je třeba tomuto fenoménu přikládat; letos jsme se rozhodli věnovat Průmyslu 4.0 celou konferenci. Účastníci si mohou utvořit na danou problematiku ucelený pohled z více stran, ale důležitost rezonuje na všech úrovních. Občas zazní upozornění na rizika; kdo je vidí, má velkou šanci reagovat na tyto výzvy. Dále lze z přednášek často vypozorovat, kam se bude tento fenomén posouvat a jak na něj správně reagovat.

Jan Hroch: Dneska jsme slyšeli názor zástupce ministerstva, že celá aktivita je podporována celonárodně, což je určitě dobře. Když tuto iniciativu hodnotím a přitom se dívám do minulosti, připomíná mi to zavádění norem ISO. Začalo se masivní podporou, hodně se o tom mluvilo, až nakonec začala být zkratka ISO brána jako „vulgarismus“, protože se celá akce dost zprofanovala a byla označena za „papírovou módu“. Postupem času však ISO přešlo do každodenní praxe a stalo se tak denním chlebem každé výrobní firmy. Firma musí být nějak uspořádána, protože to vyžaduje systém nebo dodavatelé. Tak jako dnes je ISO považováno za zcela běžnou záležitost, domnívám se, že podobně dopadne i iniciativa Průmysl 4.0. Hodně se o ní mluví a vidíme, že se prolínají jak příspěvky obecné, které vycházejí ze systému, tak i ryze praktické aplikace, jak se ve svém příspěvku zmínili například zástupci Škodovky. A praktické uplatnění principů Průmyslu 4.0 je přesně to, co je potřeba. Je třeba nasnímat ten správný kus linky, správné uzly, které potřebujeme monitorovat a získávat důležitá data. Není na místě si hrát, ale nabývat relevantní údaje. I proto školíme údržbáře, jelikož nejhorší pro podnik je tzv. zapálený údržbář. Ten si pořídí nejdražší, nejnablýskanější a nejmodernější „hračky“, ale nekoupí optimální aplikaci, která je funkční a dostačující, k tomu potřebuje být i manažer a hospodář. Údržbáři jsou rozhodně fandové virtuální reality, ale pokud se jim nedaří správně vyhodnocovat, vrátí se zpátky ke svým 3D modelům a použijí to, co je prospěšné. Spatřuji celkem logický a přirozený vývoj v souvislosti s Průmyslem 4.0. Počáteční nadšení vystřídají praktické zkušenosti, které vychytají užitečné a méně užitečné věci, a pak nastane běžná denní praxe, tak jako v případě každé jiné revoluce. 

Setkáváte se v praxi výrobních podniků, že by se firmy hrnuly do těchto projektů?

JH: Jak kde.

JŠ: Hodně záleží na tom, jakým způsobem se lidí ptají. V poslední době jsem se setkal s řadou výrobních podniků, kde Průmysl 4.0 v širší či užší míře zavádějí. Druhá věc je, že podobné postupy se zaváděly již před několika lety, akorát se ještě nehonosily přívlastkem 4.0. Věci fungovaly, jen se na ně nepohlíželo tak uceleně jako v současnosti. Odborníci, kteří se toho chytili tehdy nebo teď, postupují krok za krokem. Najdou kritické místo, kam řešení implementují, a pak přemýšlejí, kde mohou řešení použít příště. V několika přednáškách zazněla krásná myšlenka, že strategii musí nastolit vedení, nemůže vzejít ze střední vrstvy, ta může přicházet s dobrými nápady. Strategie ve vedení podniku musí být zavedena shora.

JH: To je pravda, protože znám jednoho ředitele téměř důchodového věku, který nové iniciativy nesmírně obdivuje. Rád bych jej citoval: „Chlapi, já tomu fandím, tak mi ten Průmysl 4.0 zaveďte! Řekněte, co k tomu potřebujete!“ Tak chlapi přišli a řekli: „Chtěli bychom jet na konferenci top manažerů údržby do Liblic, potřebujeme auto pro čtyři lidi.“ A protože je ředitel nadšenec, jedou se vzdělávat. Až přijedou, budou o něco chytřejší a určitě něco nového zavedou. Když přichází iniciativa shora, kde sedí člověk, který tomu třeba i nerozumí, ale má elán a nadšení, je to dobré.

JŠ: Kdo hoří, zapaluje… 

U větších firem, zejména tedy automobilek, se v tuzemské výrobě setkáváme s tím, že mezi prvními projekty Průmyslu 4.0 bylo rozšíření prediktivní údržby ve výrobě. Vnímáte také zvýšený počet těchto projektů?

JH: U menších a středních podniků je to možná potřeba ještě více než u velkých nadnárodních korporací, protože právě malé a střední podniky jsou finančně mnohem háklivější na jakékoli výkyvy trhu. Velká fabrika hodně snese, jede setrvačností, kdežto malá společnost s pěti stroji by spíše měla na své stroje použít monitorovací přístroje, protože když jim „klekne“ jedna mašina, je jejich výroba rázem omezena o 20 %. U některých velkých podniků se na podobná rizika až tak moc nehraje. Menší firmy se podle mého názoru podobnými riziky zabývají systémově mnohem více než ty velké. Ale na druhou stranu jsou i velké společnosti, například v automobilovém průmyslu, které na podobné přístupy spoléhají masivně, protože tak jsou programově nastaveny a každý výpadek výroby je okamžitě vnímán ve finančním vyjádření, tedy jako ztráta. 

Firmy jako Škoda, Bosch i jiné hlásaly, že mají nasazen Průmysl 4.0, přitom prováděly „pouze“ prediktivní údržbu. Setkáváte se s takovými projevy Průmyslu 4.0? Je to dobré stanovisko, nebo je třeba prosazovat koncepčnější přístupy?

JŠ: Predikce a prediktivní údržba jsou pro Průmysl 4.0 naprostý základ.

JH: Hlavně se nedá říct, že „my máme Průmysl 4.0 vyřešen“. Nekončí to žádným auditem jako u ISO. Jde o nastolený trend, jenž udává nové metody a možnosti, které lze využít. Ze všeho je možno vytěžit nějaký pokrok. Není zde žádná konečná čára. Jde o vývoj, který pak skokově přejde v něco jiného.

JŠ: Nehledě na to, že projekty prediktivní údržby mohou být zavedeny již desítky let, jen se jim neříkalo Průmysl 4.0 ani prediktivní údržba. Tenkrát to byla „určitá diagnostika něčeho“, která něco signalizovala a vyvolávala potřebu akcí. Pod tímto názvem je to nové, ale z hlediska technického jde o záležitost, která již dávno existuje. Musel bych se opět vrátit k tomu, co říkám na všech svých přednáškách: palubní deska v autě = Průmysl 4.0.

JH: To samé váš nebo můj telefon, to je také Průmysl 4.0. Dříve jsem si musel hlídat, abych neprotelefonoval moc nebo málo, a čekal jsem na fakturu, jak dopadne měsíc. Dnes mám na displeji aplikaci, která mi sama ohlásí počet volných minut či zpráv. To je Průmysl 4.0, informace potřebná tady a teď, informace a reakce. 

A jak je to mimo automobilový průmysl, roste zde také role údržby úměrně s růstem „obliby“ Průmyslu 4.0? A můžeme tohoto trendu nějak využít v konkrétním závodě, třeba pro argumenty směrem k vedení?

JH: Určitě to časem vyvolá malou davovou psychózu. Když management kolem sebe stále slyší 4.0, zvykne si na skutečnost, že je to normální. Když si údržbář přijde pro peníze na zavedení něčeho, co zní rozumně a přitom je součástí Průmyslu 4.0, management nejspíše výdaje povolí, protože i kolem uvidí podobná řešení. „Jestliže mají 4.0 ve vedlejší továrně, proč bychom ho neměli taky?“ Myslím si, že se toho dá určitě využít. My v ČSPÚ jsme současného fenoménu využili k tomu, že jsme jeden seminář zaměřili vyloženě na toto téma. Nebáli jsme se toho, i když jsme podobné téma slyšeli již na jiných místech. Nevypsali jsme tento seminář jako otevřený, cíleně jsme vybírali řečníky a příspěvky, od akademiků až po praktiky. A jak je vidět, nejsou špatné, mají k tématu co říct a posluchači je oceňují v rámci zpětné vazby.

JŠ: Kdybychom to měli nazvat jinak, použil bych slovo osvěta. Na seminářích probíhá reálná osvěta z praxe, naše posluchače může inspirovat a vybízet k dalším aktivitám. Toto je způsob podpory nové iniciativy, v tom vidíme smysl. 

Lepší se v poslední době pozice údržby v podnicích, co se týče celopodnikového vnímání?

JŠ: Řekl bych, že se lepší, protože si všichni uvědomují nezastupitelnost údržby, vidí, jaký nedostatek údržbářů na trhu je. Kvalifikovaných lidí je opravdu málo a je velmi obtížné ověřit si i jejich kvalifikaci. Osvěta v tomto trochu zaostává. Na vysokých školách je situace lepší, ale studenti středních škol o žádném Průmyslu 4.0 neslyšeli.

JH: Co se týče postavení údržby v podnicích, nevím, zda se lepší, ale každopádně se o údržbě začíná víc mluvit. Dokud jsme měli šanci sehnat lidi, dokud se údržba skrývala někde v pozadí, mašiny běžely a údržbáři vyšli s přidělenými rozpočty a nezatěžovali hospodaření podniku, moc se o ní nevědělo. Dnes se o údržbě uvažuje jinak – už se ví, že je nezbytná, že je třeba mít vzdělané pracovníky a že stávající zaměstnanci jsou žádaní i jinde. Nejednou se stane, že o zkušené údržbáře se firmy doslova „tahají“. Dobří, vzdělaní údržbáři začínají být žádaní a dobře placení.

JŠ: Vzdělání je mimořádně důležité a mladí lidé si to začínají uvědomovat. Dříve platilo, že když člověk vyšel ze střední či z vysoké školy, automaticky s tím hasla povinnost dalšího rozvoje, tj. vzdělávání. A dnes? Dnes jsem v důchodu a vzdělávám se takřka neustále. 

Sami pořádáte mnoho kurzů pro údržbu, museli jste již do výuky zapracovat koncept Průmyslu 4.0?

JH: Vzdělávání manažerů, techniků a mistrů je takové, že do programu pravidelně zařazujeme novinky. Máme zpětnou vazbu absolventů o obsahu kurzu a aktivně na ni reagujeme, takže osnovy určitě nemáme pět let po sobě stejné. I teď zařazujeme témata spjatá s Průmyslem 4.0 a sami zájemci o tyto kurzy se pídí hlavně po systémovém vzdělávání. Chtějí získat přehled, setkávat se, konfrontovat zkušenosti s ostatními a navzájem si je vyměňovat.

JŠ: Výhoda vzdělávacích cyklů ČSPÚ pro techniky a mistry spočívá v možnosti konzultovat zkušenosti s lektory. Pokud jde o manažery, ti pro závěrečné zkoušky vytvářejí projekty, které by pak mělo vedení aplikovat do praxe. Je také důležité brát to jako certifikát, že se člověk něco naučil, že něco umí. Když se dnes zamyslíte nad reálnou situací v podnicích, certifikáty se někam založí a dále se s nimi nepracuje. Nikdo neprezentuje před vedením své poznatky, zlepšovací návrhy apod. Jaký to pak má přínos? Z jiných kurzů mám zase zkušenost, že u jednoho stroje stáli čtyři lidé a učili se něco programovat. Jen ten jeden, který pod dohledem instruktora fakticky programoval, si z této lekce něco odnesl. Ti tři, co stáli vedle a zapisovali si, se nenaučili naprosto nic.

JH: Obecně se snažíme o individuální přístup, neměli bychom problém v podmínkách České zemědělské univerzity odškolit třeba třicet manažerů, svolat je do posluchárny a nechat je absolvovat kurz v takovémto počtu. Přihlásí-li se ale třicet manažerů, skupinu rozdělíme na dvě po patnácti, uděláme dva paralelní běhy se dvěma profesionálními školiteli. Nejedeme na ekonomický výsledek, ale na to, aby měli účastníci možnost interaktivně pracovat a využít zkušeností lektora. Dvanáct až patnáct lidí ve skupině je maximum. Jedeme vyloženě na kvalitu vzdělávacích akcí, prioritou není výdělek. Jsme nezisková organizace a jediné, o co se snažíme, je slušně ohodnotit odborníky, kteří přednášejí, aby měli motivaci trávit vzděláváním údržbářů svůj drahocenný čas a předávat jim zkušenosti. Jsme společnost, která není založená na komerční bázi, fungujeme hlavně proto, že nás to ohromně baví… Ř&Ú 


Sponzorované odkazy

 
Aktuální vydání
Reklama

Navštivte rovněž

  •   Události  
  •   Katalog  

Události

Moderní technologie pro farmaceutický průmysl IV
2017-09-21 - 2017-09-21
Místo: Kongresové centrum Praha
MSV 2017 - Mezinárodní strojírenský veletrh
2017-10-09 - 2017-10-13
Místo: Výstaviště Brno
MSV Tour
2017-10-09 - 2017-10-13
Místo: Výstaviště, Brno
DeburringEXPO
2017-10-10 - 2017-10-12
Místo: Exhibition Centre Karlsruhe, Rheinstetten, Germany

Katalog

Schneider Electric CZ, s. r. o.
Schneider Electric CZ, s. r. o.
U Trezorky 921/2
158 00 Praha 5
tel. 00420737266673

Panasonic Electric Works Europe AG
Panasonic Electric Works Europe AG
Veveří 3163/111
616 00 Brno
tel. +420 541 217 001

Brady s.r.o
Brady s.r.o
Na Pantoch 18
831 06 Bratislava
tel. +421 2 3300 4862

ABB s.r.o.
ABB s.r.o.
Štětkova 1638/18
14000 Praha 4
tel. +420739552216

všechny firmy
Reklama



Tematické newslettery






Anketa


Na horách/u moře
Na chalupě/chatě v tuzemsku
Co je to dovolená?

O nás   |   Reklama   |   Mapa stránek   |   Kontakt   |   Užitečné odkazy   |   Bezplatné zasílání   |   RSS   |   Partneři   |   Blogy   |   
Copyright © 2007-2017 Trade Media International s. r. o.
Navštivte naše další stránky
Trade Media International s. r. o. Trade Media International s. r. o. - Remote Marketing Továrna - vše o průmyslu Control Engineering Česko Řízení a údržba průmyslového podniku Inteligentní budovy Almanach produkce – katalog firem a produktů pro průmysl Konference TMI