Stlačený vzduch: Ztráty přesahují až 50 % jeho výroby

-- 21.09.2018

Článek popisuje aktuální informace z oboru utěsňování tlakových zařízení se stlačeným vzduchem. Popsané možnosti a problémy jsou hlavně z oblasti údržby a provozu tlakových zařízení.

Stlačený vzduch se podobně jako elektřina řadí mezi sekundární zdroje energie. To znamená, že je to již člověkem přetvořená forma energie a její vyšší cena závisí na účinnosti kompresoru poháněného výchozí primární energií.

Ztráty netěsnostmi jsou jedny z hlavních a nejvýznamnějších ztrát v tlakových zařízeních se stlačeným vzduchem, v některých případech přesahují i 50 % výroby stlačeného vzduchu [1]. Příčinou je povětšinou špatná údržba potrubní sítě (ucpávky ventilů, netěsnící příruby apod.) a především liknavý přístup k detekovaným netěsnostem, např. ventil netěsní po řadu měsíců a nikdo to neřeší, závada je ignorována většinou se slovy „tak to tady syčí už hodně dní“. Lze tedy tomuto přístupu rozumět tak, že není proč s opravou spěchat?

Příčiny jsou ve většině případů tyto: nedisciplinovanost pracovníků obsluhujících tlakové zařízení se stlačeným vzduchem (nedůsledné uzavírání oddělovacích ventilů stroje po ukončení práce), nedůsledný tlak řídících pracovníků na plnění povinností podřízených, nefunkční plán údržby a neexistující energetický management.

Úplné odstranění netěsností není možné, neboť je nutno počítat se ztrátami zaviněnými mikroskopickými, těžko zjistitelnými netěsnostmi. Z tohoto důvodu je potřeba odstavit větve rozvodů, které se používají pouze sezónně, a úplně odpojit momentálně nepoužívané větve. Velikost únosných ztrát závisí na velikosti sítě. Pro základní orientaci jsou v následující tabulce uvedeny velikosti ztrát, které se podle aktuálního stavu techniky považují ještě za únosné.

Provedení zkoušky těsnosti sledováním doby poklesu tlaku v síti

Po odstavení spotřebičů/odběru se síť nastaví na tlak cca o 50 až 100 kPa větší, než je běžný provozní tlak, a odstaví se kompresory. Sleduje se, za jak dlouho poklesne tlak na úroveň o 50 až 100 kPa níže, než je běžný provozní tlak. Předpokladem je, že teplota v síti je srovnatelná s teplotou definovanou jako standardní (většinou 20 °C).

Nelze-li odstavit tlakovou síť nebo zasáhnout v rámci provádění preventivních kontrol, je nutno netěsnosti detekovat přímo za provozu. Velké netěsnosti jsou zjistitelné pouhým sluchem, malé pak detekčními kapalinami, dnes běžně dodávanými ve spreji, příp. postačí mýdlová voda. Na hůře přístupných místech, jako je např. nadzemní vedení vysoko nad podlahou, je možno netěsnosti odhalit pomocí ultrazvukových detektorů vzdáleně.

Závěrem

Ve většině případů se nejvíce úspor rozkryje díky zavedení energetického managementu. V rámci oblasti stlačeného vzduchu se zavedením měření, evidence či vyhodnocováním výroby a spotřeby stlačeného vzduchu dosáhne odstranění základních nedostatků, jako je snížení ztrát netěsnostmi, odpojením již nevyužívaných větví rozvodu apod.

Použitá literatura:

[1] K. Kolarčík / M. Vrtek, Možnosti úspor energie při výrobě, rozvodu a spotřebě stlačeného vzduchu, 2002, ISBN 80-902689-35-5.

[2] M. Dostalík, Stlačený vzduch – najdrahšia energia v priemysle, 2016.

www.techseal.cz

Autor: Ing. Jan Tomáš, TECHSEAL, s. r. o.