Print

RFID (ne)korunovaným králem automatické identifikace?

-- 09.03.2009

Ztrácí se čárové kódy v propadlišti dějin a jsou nemilosrdně nahrazovány rádiofrekvenční identifikací - fenoménem a mediální libůstkou dnešní průmyslové výroby? Skutečnou situaci na českém trhu zjišťoval rozsáhlý průzkum, do kterého se zapojili (nejen) přední průmyslové podniky českého a slovenského trhu…

V září loňského roku pro Vás časopis Řízení a údržba průmyslového podniku připravil mezi hlavními tématy článek, který se týkal použití RFID ve výrobním procesu. Také tímto našim přičiněním se přilil olej do ohně, který žhne již po nějaký čas v leckterých rádoby zasvěcených kuloárech. Již delší dobu se hovoří o technologii RFID jako o apriorním řešení, které mávnutím kouzelného proutku přinese okamžité zlepšení pracovních podmínek, zvýšení celkové efektivity výroby a s ní ruku v ruce také zvýšení zisku. Není ovšem všechno zlato, co se třpytí a při minimální znalosti technologické členitosti jednotlivých výrobních podniků musí být každému jasné, že žádné předem dané nejlepší řešení hledat nelze.

Realita se podle oborníků značně liší, své o tom ví také jeden z implementátorů nástrojů automatické identifikace (AI) Jakub Unucka, výkonný ředitel společnosti Gaben spol. s. r. o.: „RFID není samospasitelným lékem na zvýšení produktivity. Každý výrobní podnik je přeci něčím specifický. Na jedné straně existují podniky, kde by investice do RFID v řádech desítek tisíc korun přinesla okamžitý přínos o několik řádů vyšší. Na opačné straně stojí procesy, kde by ani stomilionové investice do RFID nepřinesly vůbec nic“. Skepticky zatím nahlíží na dogmatické užívání RFID také ostatní dodavatelé daných řešení. Jak to ve skutečnosti vnímají uživatelé, spolu s dalšími odpověďmi na dosud nevyřčené otázky, odhalí několik následujících stránek.

Než se však vrhnete na pomyslné kolbiště, bylo by dobré se pozastavit nad prvním získaným údajem, který měl ověřit jistou domněnku, že veškeré nástroje automatické identifikace jsou až z 90 % užívány pouze za účelem logistických řešení. Ač lze předpokládat, že jak čárové kódy, tak RFID (potažmo jiná řešení) své uplatnění nachází právě v této oblasti, když výseč respondentů zúžíme pouze na průmyslové prostředí, jejich stále rostoucí použitelnost při samotné výrobě nesmí být opomenuta. Dokládá to zejména první graf Segmenty implementace AI, ze kterého je jasně patrné, že za čistě logistickým účelem pořizovalo do svého podniku řešení automatické identifikace pouze 23 % dotázaných. Navíc téměř polovina (46 %) jich uvedlo, že právě možnosti využití přímo při výrobních procesech pro ně bylo stěžejním důvodem implementace.

Klíčové cíle implementace

Když už přichází na řadu otázka nejčastějšího argumentů pro zavedení nástrojů automatické identifikace do provozu, existuje několik nejčastější odpovědí, proč se k tomuto kroku společnosti uchylují. Jak je patrné z grafu Procentuální vyjádření hlavních cílů implementace AI, jasné prvenství v tomto směru získává možnost zpětné dosledovatelnosti (tracebility), jež vybralo 52 % respondentů. „Koncept zpětné dosledovatelnosti se stává stále více důležitým ve veškeré sériové a hromadné výrobě,“ potvrzuje David Wamsley, OEM Market Manager společnosti Brady Europe. „Pomáhá zabránit budoucím nečekaným nákladům a optimalizuje tak celý výrobní proces z hlediska času i nákladnosti. Naše společnost v tomto vidí největší sílu nástrojů automatické identifikace,“ dodává Wamsley. Jeho slova pak potvrzuje zejména snaha evropské centrály společnosti, která již pravidelně pořádá Traceabilty semináře za účelem rozvíjení zkušeností uživatelů a poskytovatelů řešení v této oblasti užití AI (více o semináři naleznete v sekci Kaleidoskop).

Až daleko v pozadí se na druhém místě krčí druhá hlavní příčina implementace, kterou tvoří požadavky dodavatelských řetězců (15 %). Podle odhadů budoucího chování zákazníků – vypozorováno dodavateli - zde ovšem lze předpokládat růst v přímé úměře s nárůstem užívání technologie RFID, která se pro toto díky svým vlastnostem jasně nabízí. Již pomyslnou bronzovou medaili získávají jiné důvody implementace, nežli přestavovala základní škála možností. Mezi 12% vzorkem dotazovaných se podle dodavatelů zřejmě skrývají důvody jako zvýšení kvality, zefektivnění práce či úspora času a nákladů, čímž výčet samozřejmě nekončí.

Výběr vhodného dodavatele

V případě, že má společnost jasno v tom, že se chce do implementace některého nástroje automatické identifikace pustit, přichází důležité rozhodnutí. V dnešním konkurenčním prostřední si není těžké představit, že dodavatelů je leckdy více než nabízených možností. Nicméně pokud byste se domnívali, že každý z uživatelů hledí nejprve cenu, byli byste velice překvapeni. Samotná investice se pro každý typ výrobního podniku samozřejmě liší.

Existují implementace v řádech statisíců nebo také ty směrujících do milionových položek, přičemž objem plánované investice není těžké odhadnout. Fakt, že cena je při zavádění nástrojů automatické identifikace až nejposlednějším faktorem, koresponduje s tím, že tento vklad má zaručit mnohem v horizontu nejbližších let značné výnosy (respektive snížení operativních nákladů). Nejžádanějším dodavatelem se stává ten, který dokáže na míru vyhovět potřebám daného klienta (resp. výrobní procesu), o čemž je přesvědčeno 31 % oslovených uživatelů. Spolu s tímto úzce souvisí druhý nejčastější argument při výběru poskytovatele, čímž jsou s 23 % reference ostatních zákazníků, načež se opět váže kvalita poskytovaných řešení s 15 %. Při vyhodnocení následné navazující otázky, která měla odhalit způsob nalezení nejvhodnějšího dodavatele, se ukázalo, že právě dobré reference mohou někdy firmě udělat medvědí službu.

Nejdůležitějším aspektem při rozhodování, kterého dodavatele zvolit, se stává doporučení minulých zákazníků spolu s aktivní nabídkou ze strany dodavatele, což jsou podle respondentů hlavní hybatele vah (shodně pro oba 34 % z oslovených uživatelů). Skutečnost, že dnes již neuspěje žádná firma bez znalostí zákazníkových potřeb a pohnutek, je však známá také z mnoha jiných oborů. Konečné rozhodnutí při výběru dodavatele, za předpokladu absence výjimek v poskytnutých nabídkách, tedy zůstává zejména na subjektivním hodnocení zájemce.

Automatická identifikace jako nástroj pro sběr dat

Hlavní a vlastně nejpodstatnější vlastností všech variant automatické identifikace zůstává po okleštění nabalovaných funkcí možnost efektivního sběru dat. A ať už byl zamýšlený důvod implementace vybraného řešení jakýkoliv, až využití výstupních dat přináší opravdovou konkurenční výhodu. Pokud to přímo nekoliduje s povahou výrobního procesu je velice vhodné z daných dat dále vycházet. Prvním krokem by jistě měla být následná archivace získaných dat, pro možnosti budoucího zpracování. Zde by však úspěšný manažer (řídící pracovník) neměl svou práci zakončit.

Co je důležité si uvědomit, že ze získaných dat a jejich správného užití se rodí naše konkurenční výhoda. A většina dotázaných firem si to také uvědomuje. Celých 85 % z nich uvedlo, že získaná data opravdu přispívají ke zvýšení efektivity výroby. Nestačí ovšem mít stohy dat pro potenciální zlepšení na stole, pokud není nikdo ochoten, ba hůře - schopen, s nimi dále pracovat. Zejména v případě, že lze na základě zabudované technologie sledovat průběh výrobního procesu v reálném čase, je pověřený pracovník snáze reagovat na vzniklé potíže. Taktéž u zpětného vyhodnocení získaných dat není potřeba širokosáhle rozjímat, abychom nenalezli alespoň několik dalších možností využití. V neposlední řadě získaná data mohou posloužit všem zúčastněným obchodním partnerům, kdy zejména poznatky získávané díky technologii RFID zde nacházejí široké uplatnění, rozvíjené zejména v teoretické koncepci s názvem Supply Chain Management.

Míru využití získaných dat společnostmi na současném českém a slovenském průmyslovém trhu lze nalézt v grafu Stupeň využití získaných dat. Taktéž na základě získaných dat od respondentů je patrné, že právě oblast sledování výrobních procesů se dostává do popředí uživatelského zájmu. „Bez reálných a okamžitých dat z výroby není možné podnik správně řídit,“ upozorňuje Unucka. „Sledování výroby je klíčové v chemickém a farmaceutickém průmyslu,“ přidává se Martin Kočařík, produktový specialista společnosti Bartech, s. r. o., „Naopak hůře se prosazuje v textilním průmyslu, který se potýká s levnou asijskou konkurencí, tudíž chybí investiční kapitál a v menších potravinářských firmách, kde nasazení moderních způsobů sběru dat zvyšuje administrativní zatížení zaměstnanců.

Na druhou stranu potravinářská výroba je jedna z oblastí, kde by koncový uživatel jistě ocenil detailní informace o původu polotovarů a ingrediencí, z nichž se potravina skládá.„ Pro hladké získávání reálných dat a jejich vyhodnocování je ovšem potřeba mít napojeny nástroje automatické identifikace na některý z na trhu dostupných informačních systémů, přičemž samotná data jsou pro jeho chod stěžejní. „Jakýkoliv ERP nebo MES systém je bez real-time dat zbytečnou investicí,“ dodává Unucka. Ovšem jak již bylo zmíněno několikrát, každá aplikace, pro kterou je automatická identifikace používána, je naprosto jiný. V některých případech je napojení IT systémů naprostou zbytečností, jindy tomu je naopak.

Průzkum odhalil, že v praxi převládá využívání nástrojů AI v takové míře, kdy je zabudování jednotlivých informačních systému opravdu nutností viz graf Napojení nástrojů AI na informační systém (ERP, MES). Příkladem vhodného propojení automatické identifikace jako sběrného nástroje dat a informačního systému ERP, lze uvést aplikaci návrhu společnosti Gaben spol. s r. o. ve firmě Alcan Děčín Extrusions s.r.o. Společnost patří k největším evropským výrobcům lisovaných hliníkových profilů, trubek a tyčí. Na většině operací je sledována rozpracovanost, mezi středisky je prováděno „účetní“ odvádění skutečně vyrobeného množství. Při respektování toho, že pro využití potenciálu jakéhokoliv ERP systému jsou nutná data o probíhajícím výrobním procesu, včetně dat technologických byly tyto v případě ALCANu dodávány již více než 8 let. Systém sběru dat se zaváděl z několika důvodů:

• několika násobná duplicita zadávání a přepisování údajů na různých platformách

• neexistence sdílení všech pořízených dat, zpoždění při aktualizaci

• nestabilita, pomalost a časová náročnost údržby a vývoje SW produktů

Nosnou ideou celého řešení bylo hlavní moto společnosti Gaben: „Veškerá data zapisovat jen jednou a to na místě jejich vzniku“. Proto se rozhodlo o přesunu pořizování dat přímo na jednotlivá výrobní pracoviště, a to v elektronické podobě s možností opravy a doplňování takto vzniklých dat dílenskými dispečery. Současně s údaji o rozpracované výrobě jsou zadávány další technologické údaje. Vazba mezi jednotlivými operacemi je dána přímo nadřazeném systému nebo je zajištěna pomocí identifikace čárovým kódem tak, aby všechny výrobní šarže byly zpětně dohádatelné až k počátku výrobního cyklu.

Od první instalace v roce 1999, kdy se data zadávala ručně, se systém neustále vyvíjí až k dnešní podobě kompaktního MES systému, do kterého „tečou“ data ze všech autonomních řídicích systémů technologických zařízení. „Společnosti se snaží neustále o zvýšení kontroly výrobního procesu, neustále hledají efektivnější způsoby, než jsou jejich dosavadní systémy. Tabulky v Excelu dnešní vyspělé výrobní společnosti dávno nestačí,“ zakončuje Martin Kováč ze společnosti Lines Software.

Čárové kódy versus RFID – vítěz musí být jen jeden

I když se na první pohled mohlo zdát,že hlavním cílem tohoto článku je přinést zásadní informaci o tom, který nástroj AI je nejpoužívanější a tím nejspíš také nejlepší, není tomu tak. Z dosavadního textu je již zřejmě všem jasné, že jednoznačná odpověď neexistuje. Přesto nastal čas pro zveřejnění soudobé praxe našich čtenářů a dalších vybraných respondentů průzkumu. Nebude zřejmě žádným překvapením, že vítězem se nestalo RFID. Dlouhou dobu již prvenství při výběru jednotlivých nástrojů drží čárový kód a všechny jeho mutace viz graf Nejčastěji využívané nástroje AI.

Stále jej užívá 62 % dotázaných a je více než jasné, že v případě širšího segmentu než jsou v průzkumu kvantitativně zvýhodněné výrobní podniky, by toto číslo bylo ještě vyšší. Podle všeho ještě dlouhou dobu ještě neporaženým lídrem zůstane, protože samotný čárový kód je považován za základ každé implementace. To, že nové technologie vystrkují růžky, ještě neznamená, že by jako tsunami zavalilo všechny materiály, kontejnery, palety atd., které jsou označeny „starým dobrým souborem proužků“.

Král je mrtev, ať žije král! Sluší se ovšem podotknout na adresu nastupující generace značení v podobě RFID, jelikož stále oblíbenější řešení nachází nespočetně nových uplatnění, o čemž svědčí fakt, že ze získaných odpovědí vyplývá, že 31 % společností již nyní nachází pro radiofrekvenční technologii největší uplatnění a nesporných výhod. Pokud se nad jeho vlastnostmi zamyslíte, jistě naleznete možnost využití také ve vašem podniku. „Očekáváme, že vývoj na poli automatické identifikace bude ve znamení přechodu k bezdrátovému řešení, kdekoli to bude možné a vhodné,“ přidává na vrub technogii RFID Andrea Komárková, marketingová pracovnice společnosti Combitrading s. r. o.

Budoucnost automatické identifikace

Ve světle skutečnosti, že většina oslovených firem, které se zúčastnili výzkumu, je se svým řešením automatické identifikace nadmíru spokojeno, ba dokonce zvažují rozšíření stávajícího rozsahu aplikace, se dá opravdu očekávat pozitivní vývoj také v budoucích letech. „Všechna průmyslová odvětví – od automobilového průmyslu pro farmacii jsou a hlavně budou závislá na jednotlivých možnostech nástrojů automatické identifikace a počítačového vidění,“ domnívá se Michael de Kegel, obchodní manažer společnosti Microscan, a jedním dechem dodává: „Jen málokterý sortiment bude možné efektivně vyrábět bez těchto nástrojů, zejména při zvyšování produkce.“ Asi vážně není třeba rozebírat, který z nástrojů je oním králem a nabádat k jeho implementaci. „Zavedení jakéhokoliv systému automatické identifikace a sledování výroby přináší především výrazné zvýšení kvality, zaručuje dodržování správného výrobního postupu a umožňuje okamžité získání informace o daném výrobku. Očekáváme navíc, že postupem času se tyto systémy stanou standardem pro řízení jakosti ve výrobních podnicích,“ vysvětluje Kočařík a zakončuje: „Navíc v době krize budou firmy hledat způsoby, jak zvýšit efektivitu a kvalitu svých výrobků a tím mít větší šanci vyniknout nad konkurencí a udržet se na trhu.“

Lukáš Smelík


Sponzorované odkazy

 
Aktuální vydání
Reklama

Navštivte rovněž

  •   Události  
  •   Katalog  

Události

Automatizace, modernizace a údržba v plastikářském průmyslu
2017-11-22 - 2017-11-22
Místo: Hotel Baltaci Atrium *****, Zlín
NI Days
2017-11-23 - 2017-11-23
Místo: Clarion, Praha
LOGISTIKA NÁKUPU A ŘÍZENÍ ZÁSOB
2017-11-23 - 2017-11-24
Místo: Křenová 409/52, 602 00 Brno
WEBINÁŘ: Simulace ve výrobě
2017-11-23 - 2017-11-23
Místo: webinář
1. ročník soutěžní přehlídky „SMART SPACE & LIVING“
2017-11-30 - 2017-11-30
Místo: soutěžní přehlídka

Katalog

Brady s.r.o
Brady s.r.o
Na Pantoch 18
831 06 Bratislava
tel. +421 2 3300 4862

ABB s.r.o.
ABB s.r.o.
Štětkova 1638/18
14000 Praha 4
tel. +420739552216

Schneider Electric CZ, s. r. o.
Schneider Electric CZ, s. r. o.
U Trezorky 921/2
158 00 Praha 5
tel. 00420737266673

Panasonic Electric Works Europe AG
Panasonic Electric Works Europe AG
Veveří 3163/111
616 00 Brno
tel. +420 541 217 001

všechny firmy
Reklama



Tematické newslettery






Anketa


Na horách/u moře
Na chalupě/chatě v tuzemsku
Co je to dovolená?

O nás   |   Reklama   |   Mapa stránek   |   Kontakt   |   Užitečné odkazy   |   Bezplatné zasílání   |   RSS   |   Partneři   |   Blogy   |   
Copyright © 2007-2017 Trade Media International s. r. o.
Navštivte naše další stránky
Trade Media International s. r. o. Trade Media International s. r. o. - Remote Marketing Továrna - vše o průmyslu Control Engineering Česko Řízení a údržba průmyslového podniku Inteligentní budovy Almanach produkce – katalog firem a produktů pro průmysl Konference TMI