Print

„Rádi bychom řekli, že období údržby po poruše již definitivně skončilo,“ říká generalita ČSPÚ

-- 01.09.2015

Hlavní proud v oblasti údržby napříč tuzemským průmyslem neuniká pozornosti ani zástupcům České společnosti pro údržbu (ČSPÚ). Záznam velice zajímavého a výstižného povídání s čelnými představiteli organizace, předsedou Václavem Legátem a výkonným ředitelem Zdeňkem Votavou, mapuje pozadí české údržbářské scény.

V posledních letech se údržbě věnuje trochu více pozornosti, proč tomu tak je?

Ano, máte pravdu, managementu údržby se v posledních letech věnuje mnohem více pozornosti, než tomu bylo např. před deseti lety. Důvod je jednoduchý. Vrcholný management organizací si začal uvědomovat, že údržba není jenom nákladový proces, ale také důležitý zdroj (jako je materiál, pracovní síly, stroje a zařízení, technologie, kvalita, logistika, marketing apod.) v procesu výroby, distribuce a prodeje výrobků. Bez zavedené údržby se stroje a zařízení dříve nebo později porouchají, stavby se zhroutí a proces výroby se zastaví, majetek nebude přinášet požadovanou hodnotu podle zásad asset managementu. Dalším důvodem je i skutečnost, že se zvyšuje kvalifikace manažerů údržby. Jenom ČSPÚ vyškolila za dobu své činnosti 221 manažerů údržby, 30 techniků údržby a 80 mistrů pro různé průmyslové a jiné organizace.

Které trendy dnes v oblasti údržby převládají, čemu je věnována největší pozornost?

Rádi bychom řekli, že období údržby po poruše již definitivně skončilo. I když z teoretického i praktického hlediska není možné údržbu po poruše zcela odstranit z konceptu (systému) údržby, lze ji omezit a její objem snížit, mnohdy z 80 % na 20 % celkového objemu údržby (vyjádřeného finančně nebo objemem práce – časovým fondem). Nástrojem pro snížení objemu údržby po poruše je preventivní údržba a její zavádění a uplatňování v provozech strojů a zařízení. Nejjednodušší forma preventivní údržby je údržba periodická s pevnými intervaly doby provozu do údržby. Organizace se snaží zavádět další formu preventivní údržby, a to údržbu diagnostickou, která je založena na normativech technického stavu. V automobilovém průmyslu je vytvářen tlak na prediktivní údržbu, která je založena na předpovědi dispoziční doby provozu do mezního stavu na základě informací o vývoji technického stavu zjištěného diagnostikou. Světový trend údržby je založen na doporučení:  uplatňujte prediktivní a proaktivní údržbu všude tam, kde je to technicky možné a ekonomicky výhodné.

Nejenom v organizacích, ale i mediálně dost často dochází k tříštění činností, kterým se údržba věnuje. Vy razíte koncepční přístup. Jak ale s touto koncepcí začít?

Toto je nejsložitější otázka pro každého manažera údržby. Obecná odpověď je jednoduchá: řiďte, koordinujte a provádějte všechny procesy moderní údržby tak, abyste dosáhli požadované pohotovosti a způsobilosti výrobního zařízení při minimálních nákladech na jeho pořízení a údržbu během celého životního cyklu. Cesta ke splnění tohoto požadavku je velmi složitá a bohužel neexistuje pouze jediná spásná možnost. Každá organizace musí jít vlastní cestou a respektovat přitom obecně platné zásady. Důležité je budování integrované péče o majetek s využitím principů asset managementu a managementu údržby směřující ke světové excelenci.

Již několikrát jsme vedli debatu na téma asset managementu. Podle vás již řada organizací něco podobného dělá a vy sami jste dlouholetí zastánci konceptu integrované péče o majetek. Co tedy podle vás asset management je – novinka, nebo líbivé marketingové pojmenování?

Asset management (management aktiv) je v současné době standardizovaná metoda managementu zakotvená v normách ISO 55000 Asset management – Přehled, principy, terminologie, ISO 55001 Asset management – Požadavky a ISO 55002 Asset management – Příručka pro použití ISO 55001 v praxi. Management aktiv je koordinovaná aktivita organizace zaměřená na zhodnocení aktiv (položka, majetek, věc nebo entita), která mají pro organizaci potenciální nebo skutečnou hodnotu. Realizace hodnoty bude obvykle zahrnovat vyvažování nákladů, rizik, příležitostí a výkonnostních přínosů. Aktivita se může rovněž týkat použití prvků systému managementu aktiv. Termín „aktivita“ má široký význam a může zahrnovat například přístup, plánování, plány a jejich implementaci. Explicitně se termín „údržba“ v těchto normách vyskytuje minimálně. Proto EN vydala evropskou normu EN 16646 Údržba – Údržba v rámci managementu fyzického majetku, která řeší požadavky na údržbu fyzického majetku v rámci asset managementu. Lze tedy shrnout, že normy řady ISO 55000 řeší management aktiv ve zcela obecné rovině s minimálním vztahem k údržbě a teprve norma EN 16646 je z pozice údržby použitelná a její aplikace může zlepšit jak management majetku, tak i management údržby. Název integrovaná péče o majetek nebo management majetku a jeho údržby dobře vystihuje filozofii těch čtyř norem. Z tohoto pohledu nejde o líbivé marketingové pojmenování. Líbivé marketingové pojmenování ve vztahu k údržbě dělají z termínu asset management pouze lidé, kteří si dosud uvedené normy neprostudovali a neosvojili. Celkově lze říci, že asset management je v ČR na samém počátku implementace.

Jak byste celkově zhodnotil stav údržby v ČR?

Toto je docela těžká otázka, i když ČSPÚ provedla již celou řadu auditů a analýz úrovně managementu údržby v různých organizacích. Audity a analýzy jsou zaměřeny na deset oblastí managementu údržby:

1. Charakteristika podnikatelských činností a výrobních zařízení v organizaci

2. Strategie a systémy údržby v organizaci

3. Organizace a řízení personálu v údržbě

4. Administrativa a dokumentace managementu údržby výrobních zařízení

5. Preventivní údržba

6. Plánování, rozvrhování a pracovní příkazy v údržbě

7. Realizace údržbářských procesů

8. Nakupování, skladování a řízení zásob náhradních dílů a materiálu

9. Měření účinnosti a efektivity údržby

10. Počítačová podpora řízení údržby

V grafu jsou pomocí paprskového diagramu zobrazeny minimální hodnoty (řada 1), střední hodnoty (řada 2) a maximální hodnoty (řada 3) jako procento dosažené excelence managementu údržby pro oblast managementu údržby 1 až 10.

Z uvedeného grafu je zřejmé, že stav údržby vyjádřený procentem splnění požadavků excelentního managementu údržby se mezi organizacemi velmi liší. Celkově lze říci, že trend zlepšování stavu údržby a jejího managementu roste. 

A jak je to v kontextu světa nebo nejbližšího středoevropského pojetí? Od koho by se například mohly společnosti v cizině učit?

Stejně jako je u nás stav údržby velmi diferencovaný, obdobná situace je ve světě i v Evropě. Rozhodně se nemusíme celkově za úroveň údržby v ČR stydět, což potvrzují mnohé zahraniční organizace u nás; když si český management dělá jednoduchý benchmarking managementu údržby s mateřskou organizací v zahraničí, dochází k závěrům, že v mnohých oblastech je situace lepší než v mateřské organizaci. S přihlédnutím k aktivitám v Evropské federaci národních společností pro údržbu (EFNMS) je možné se učit od severských zemí (Švédsko, Norsko, Finsko a Dánsko), informace lze získat i v Holandsku, ale pochopitelně také ve velkých zemích, jako je Německo, Francie a Velká Británie.

Když jsme u porovnávání s cizinou – mají výhodu organizace s globálním dosahem, které mohou sáhnout po metodách benchmarkingu atd.?

O benchmarkingu managementu a stavu údržby se spíše jenom mluví, než aby se reálně dělal. Toto tvrzení bohužel platí i pro organizace s globálním dosahem, přestože mají mnohem větší předpoklady benchmarking údržby provádět.

Změnilo se vnímání oboru údržby od dob, kdy jste a) sám pracoval v provozu, b) začínali s aktivitami ČSPÚ?

Vnímání oboru údržby se během našeho produktivního života i praxe (včetně teorie) v průběhu existence ČSPÚ výrazně změnilo. Strategie údržby se jasně mění od údržby po poruše přes preventivní periodickou údržbu k údržbě diagnostické (prediktivní), která je založena na diskrétním nebo spojitém sledování technického stavu a na následující predikci doby provozu do mezního stavu pro údržbu při respektování principu proaktivity (odstraňování příčin poruch) při vykonávání údržby. Objevují se strategie údržby technických systémů s vestavěnými softwarovými technickými podsystémy „na dálku“ (např. řídicí jednotky automobilů, NC obráběcích center apod.). Uplatnění této strategie údržby umožňuje i vysoce rozvinutá telekomunikační technika. V současné době již není problém, aby byl např. technický stav ložisek strojů, technický stav vybraných prvků automobilů apod. sledován na dálku i z velmi vzdálených objektů s tím, že porucha bude odstraněna, pokud půjde o nové seřízení, bude provedeno na dálku nebo operátoři obdrží pokyn, kde a jaký údržbářský zásah mají provést.

Na druhé straně je třeba zdůraznit, že strojní mechanické systémy budou vždy vyžadovat údržbářský zásah vykonávaný údržbářským personálem s nezbytnou logistickou podporou. Potřeba zajištěnosti údržby (vysoce kvalifikovaný údržbářský personál, technické informace, nářadí a diagnostické vybavení, náhradní díly a materiál, dílenská infrastruktura a finanční prostředky) bude nezbytná i v dlouhodobém časovém horizontu.

Základna ČSPÚ se rozšiřuje. Máte pocit, že více organizací chce dnes řešit otázky údržby? 

Členská základna ČSPÚ roste. V současné době máme 47 individuálních členů a 44 kolektivních členů, celkem tedy 91 členů při mírně rostoucím trendu. Tento počet vyjadřuje i zájem o řešení otázek údržby. Také zájem o vzdělávání v oblasti managementu a inženýrství údržby roste.

S tím souvisejí také vaše školení. O které kurzy je největší zájem? Plní se pravidelně i kurz managementu údržby?

ČSPÚ poskytuje velmi diferencovaná školení v oblasti managementu a inženýrství údržby – viz obrázek:

Vedle kurzů nabízí ČSPÚ jednodenní (veřejné i uzavřené) semináře s těmito tématy:

1. Zásady správného MÚ, benchmarking, měření výkonnosti

2. Speciální technologie udržování

3. Řízení zásob náhradních dílů a materiálu

4. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v údržbě

5. Interní audit údržby – určení potenciálu pro zlepšení údržby

6. Zásady týmové spolupráce a umění efektivní komunikace

7. Legislativa v oblasti údržby

8. Strategie outsourcingu údržby

9. Metody nákupu služeb, materiálů a náhradních dílů údržby

10. Ekonomika podniku a údržby, hlavní indikátory údržby, volba a používání 

11. TPM – komplexní produktivní údržba – systém a metoda

12. Plánování a řízení odstávek – uplatnění principů projektového řízení při velkých opravách

13. Ukázky počítačové podpory řízení údržby

14. Údržba zaměřená na bezporuchovost (RCM)

15. Řízení rizik při velkých opravách a odstávkách

Největší zájem je o kurzy Manažer údržby, Mistr údržby a Technik údržby. Nejvíce je naplňován kurz Manažer údržby.

V organizacích sílí i pokusy o implementaci komplexní produktivní údržby (TPM); jakou korelaci vidíte mezi TPM a světovou třídou excelence údržby. V podstatě ten, kdo uplatňuje TPM, by měl být na úrovni světové excelence managementu údržby, nepletu-li se?

S koncepcí TPM přišel prof. Nakajima v Japonsku více než před 40 lety. I když od té doby vznikla celá řada vylepšených konceptů a cest k TPM, nemůžeme konstatovat, že implementace TPM pokrývá všechny problémy managementu majetku a jeho údržby – integrované péče o majetek v organizacích. TPM dobře propojuje výrobu s údržbou, uplatňuje autonomní údržbu prováděnou operátory, klade důraz na preventivní údržbu, bojuje proti veškerému plýtvání ve výrobě, prosazuje měření produktivity údržby pomocí celkové efektivnosti zařízení (OEE) aj. Na druhou stranu neobsahuje metody spolehlivosti (FMECA, RCM, RCFA, FTA aj.), nerozpracovává koncepty prediktivní a proaktivní údržby, moderní motivační metody, řízení zásob náhradních dílů apod. Lze tedy říci, že neplatí rovnítko, kdy TPM = světová excelence managementu údržby. Přesto ČSPÚ doporučuje uplatňovat zásady TPM včetně 5S jako cestu ke zlepšování údržby.

Je naopak něco, co zůstává v pozadí, a přitom by se tato činnost neměla opomíjet?

Z hlediska údržby je poněkud v pozadí management kvality v útvarech údržby a logistiky náhradních dílů a materiálu pro údržbu. Setkáváme se se stavem, kdy se manažeři kvality jen velmi málo zajímají o tzv. „podpůrný“ proces údržby, vše nechávají pouze na manažerech údržby, přičemž existuje synergie mezi procesy managementu kvality a údržby v organizaci. Rovněž manažeři logistiky neuplatňují diferencovaný přístup k náhradním dílům a materiálu (NDM) pro údržbu ve srovnání s materiálem a díly pro výrobu. Je to výzva pro manažery kvality a logistiky, aby věnovali procesu údržby stejnou podporu jako hlavním výrobním a jiným procesům, např. i formou hlubších interních auditů údržby, a diferencovanému řízení zásob NDM.

ČSPÚ sama řešila řadu projektů formou auditů a analýz managementu údržby. Setkali jste se s nadprůměrným či naopak podprůměrným managementem údržby? 

ČSPÚ se při provádění auditů a analýz managementu údržby setkala skutečně s velkými rozdíly v kvalitě managementu údržby ve vztahu k požadavkům světové excelence v údržbě – viz paprskový diagram ve 3. otázce. Setkali jsme se s organizací, která vůbec neuplatňuje (neplánuje) rozpočet údržby, a rovněž s celou řadou organizací, které CMMS nepoužívají. Naopak již ale existují organizace, kde je možno se mnohému přiučit a které jsou na solidní úrovni managementu údržby.

Jaké jsou největší hrozby při zanedbání managementu údržby? 

Zanedbaný management údržby se bohužel neprojeví ihned jako např. důsledek poruchy, který lze rychle vidět a kalkulovat. Zanedbaná údržba – včetně snížené finanční podpory – se projeví až s odstupem určité doby. Ovšem důsledky zanedbané údržby potom mohou být nejenom finanční v podobě ztráty produkce a enormních nákladů potřebných na řešení havárie, ale i environmentální (emise do vzduchu, vody, půdy) a bohužel mohou ohrozit i bezpečnost vlastních zaměstnanců nebo lidí v okolí organizace (poškození zdraví, úrazy včetně těch smrtelných). Ušetřená koruna v údržbě znamená o korunu vyšší okamžitý zisk, ale správně použitá koruna v údržbě může znamenat mnohonásobně více.

Nejenom v organizacích, ale i mediálně dost často dochází k tříštění činností, kterým se údržba věnuje. Vy razíte jasnou tezi, že nejde jen o diagnostiku, nejedná se jen o mazání, o software, ale o koncepční přístup. Jak ale s touto koncepcí začít?

Toto je nejsložitější otázka pro každého manažera údržby. Obecná odpověď je jednoduchá: řiďte, koordinujte a provádějte všechny procesy moderní údržby tak, abyste dosáhli požadované pohotovosti a způsobilosti výrobního zařízení při minimálních nákladech na jeho pořízení a údržbu během celého životního cyklu. Cesta ke splnění tohoto požadavku je velmi složitá a bohužel neexistuje jediná spásná možnost. Každá organizace musí jít vlastní cestou a respektovat přitom obecně platné zásady. Na obrázku je naznačena obecná cesta budování integrované péče o majetek s využitím principů asset managementu a managementu údržby směřující ke světové excelenci. 

Opravdu to tak ve společnostech funguje, nebo spíše převládá systém roztříštěných informací a nahodilých zásahů? 

Z celého našeho rozhovoru je patrno, že v praxi zdaleka vše nefunguje (stále převládá nesystémový přístup k managementu údržby a nahodilost údržbářských zásahů) tak, jak je uvedeno např. na obrázku v předcházející odpovědi. Cesta ke světové excelenci údržby je běh na dlouhou trať a bez podpory vrcholného managementu organizací nemá ani ten nejlepší manažer údržby šanci této mety dosáhnout. 

Co řeknete závěrem k problematice managementu údržby?

Údržba i v budoucnosti bude mít vždy technicko-ekonomický charakter a všechna rozhodnutí o provedení údržby musejí být zdůvodněna i na ekonomickém základě. Ani v budoucnosti nelze podléhat módním trendům, že prediktivní údržba vše vyřeší. Ano, prediktivní údržbu, jak jsme již připomněli, uplatňujme všude tam, kde je to technicky možné a ekonomicky výhodné. Ale doplňujme ji i údržbou periodickou a zdůvodněnou údržbou po poruše.

Údržba bude probíhat stále v těsnějším sepětí s celou investiční a nákupní politikou organizací, bude se více přihlížet ke spolehlivosti a k nákladům po dobu celého životního cyklu technických systémů, k výrobním požadavkům na pohotovost a způsobilost výrobního zařízení. Údržba výrobních zařízení bude i nadále ovlivňovat nejenom objem, ale i kvalitu produkce jednotlivých organizací. Směřujme k integrální péči o majetek na principech správného managementu údržby, asset managementu a světové excelence údržby.

Nikdy ale nezapomínejme, že i ty nejkvalitnější strategie, koncepce, systémy, dokumentace, plány údržby, CMMS aj. (ať už uložené v počítači, nebo na papíře) neudělají samy o sobě fyzické úkony údržby. Ruce, znalosti, dovednosti a motivace řadových údržbářů s patřičnou infrastrukturou budou pořád základem excelentní údržby fyzického majetku. Ř&Ú


Sponzorované odkazy

 
Aktuální vydání
Reklama

Navštivte rovněž

  •   Události  
  •   Katalog  

Události

Výroba nové generace: Technologické trendy
2020-04-28 - 2020-04-28
Místo: online konferenční webinář
Nekonvenční zdroje elektrické energie
2020-05-13 - 2020-05-15
Místo: Hotel Ryšavý, Vémyslice
Úspory a údržba v průmyslu
2020-05-19 - 2020-05-19
Místo: Ostrava
Národné fórum údržby 2020
2020-05-26 - 2020-05-27
Místo: Hotel PATRIA, Štrbské Pleso

Katalog

Panasonic Electric Works Europe AG
Panasonic Electric Works Europe AG
Veveří 3163/111
616 00 Brno
tel. +420 541 217 001

Brady s.r.o
Brady s.r.o
Na Pantoch 18
831 06 Bratislava
tel. +421 2 3300 4862

Schneider Electric CZ, s. r. o.
Schneider Electric CZ, s. r. o.
U Trezorky 921/2
158 00 Praha 5
tel. 00420737266673

ABB s.r.o.
ABB s.r.o.
Vyskočilova 1561/4a
14000 Praha 4
tel. +420739552216

všechny firmy
Reklama



Tematické newslettery






Anketa


Na horách/u moře
Na chalupě/chatě v tuzemsku
Co je to dovolená?

O nás   |   Reklama   |   Mapa stránek   |   Kontakt   |   Užitečné odkazy   |   Bezplatné zasílání   |   RSS   |   Partneři   |   Blogy   |   
Copyright © 2007-2020 Trade Media International s. r. o.
Navštivte naše další stránky
Trade Media International s. r. o. Trade Media International s. r. o. - Remote Marketing Továrna - vše o průmyslu Control Engineering Česko Řízení a údržba průmyslového podniku Inteligentní budovy Almanach produkce – katalog firem a produktů pro průmysl Konference TMI