Print

Počítač je základ

-- 07.06.2009

Po dlouhou dobu technické novinky přicházely do Polska se zpožděním. A ačkoliv v Polsku vzniklo velké množství zajímavých vynálezů souvisejících se široce chápanou elektronikou, teprve v 90. letech 20. Století se začaly používat počítačové systémy v širokém měřítku. Vlastnictví a používání počítačů přestalo být doménou výlučně tržních gigantů, které byly natolik bohaté, aby si mohly pořídit drahá zařízení a financovat jejich nákladné využívání.

Současně neustále vzrůstala produktivita procesorů. Bez významu nezůstala ani skutečnost, že neustále narůstal komfort práce, který souvisel s tím, že se objevily dokonalejší displeje, monitory a jiná vstupní a výstupní zařízení. A tak se během několika let počítačové systémy na stálo usadily ve všech organizacích. Nejmladší skupinou řešení jsou mobilní systémy, které se opírají o počítače a zařízení umožňující realizaci těch stejných úkolů jako v kanceláři, avšak z každého místa ve firmě nebo v terénu.

Počítač ve skladě – proč?

Současně s nárůstem plochy a objemu skladů bylo zřejmé, že člověk není schopen účinně řídit oběh zboží nebo výrobků uvnitř těchto skladů. Ukázalo se, že řešením je počítač – avšak vybavený speciálním programem. Programy, které byly na počátku velmi jednoduché (omezovaly se na počítání vstupů a výstupů ze skladu), se postupně vyvíjely tak, až se nakonec staly zdrojem informací nejen o skladovém hospodářství, ale – navzdory hromadění a interpretacím dodatečných informací – zdrojem informací o činnosti celé firmy. Analýza způsobu a pružnosti oběhu jednotlivých dokumentů nebo rychlosti rotace zásob dnes umožňuje vyhodnocení stavu celého podniku. A přestože se trh prudce vyvíjí, zůstávají novodobé systémy správy skladů doménou velkých firem. „V sektoru malých a středních podniků je možné popsat úroveň informovanosti polských skladů stále jako nízkou.

Tento stav se změní teprve tehdy, až se na trhu objeví levné skladovací programy v krabicových verzích se snadnou obsluhou, které budou určené pro sektor MSP. Do pokročilého informačního řešení a do nových technologií (např. RFID, hlasové technologie) investují především velké firmy. Jak se zdá, je pro ně v současné chvíli prioritou zavedení mobilních řešení,“ vysvětluje Tomasz Czarnecki, manažer prodeje v HDF. Z čeho vyplývá taková odlišnost? Rozsah činnosti malých podniků způsobuje, že nemá smysl investovat do komplexních systémů správy skladů, neboť úroveň nákladů na jejich zavedení by byla příliš vysoká. „Klíčem k efektivní správě skladu je integrace plánování a správy skladového hospodářství se zbývajícími oblastmi činnosti firmy, to znamená prodej, distribuce, produkce a účetnictví.

Díky tomu se zvětšuje operační pružnost podniku, snižují se náklady a zkracuje se doba realizace objednávek. Tato integrace se týká stejně tak filozofie činnosti společnosti jako i integrace informačních systémů obsluhujících jednotlivá pole firemní činnosti. Systémy podporující správu organizace třídy ERP, jako je např. Microsoft Dynamics NAV nebo Microsoft Dynamics AX, umožňují okopírování filozofie činnosti podniku, aby fungovalo pružněji v konkurenčním prostředí,“ vysvětluje Paweł Czernek, specialista na systémy ERP Microsoft Dynamics společnosti Microsoft.

WMS, anebo ERP?

Řešení nazývaná systémy WMS (Warehouse Management System – systém správy skladu) mají za cíl spravování celé řady procesů souvisejících se skladnictvím. Na jedné straně mají na starost „vstupy“ do skladu a „výstupy“ z něj, na druhé straně zajišťují „pořádek“ v rámci objektu. Tento pořádek má význam všude tam, kde je sklad místem, v němž jsou skladovány různé předměty pocházející od různých dodavatelů nebo určené pro různé odběratele. Pružné řízení skladu bylo dříve doménou typicky logistických firem, které musely mít schopnost neustálé kontroly všech předmětů, jež jim byly svěřeny, a rovněž rychlé lokalizace příslušného zboží v rámci skladu. Komplexní skladové hospodářství v dnešní době stále častěji zavádějí obchodní a výrobní firmy.

Programy WMS jsou obvykle řešením určeným pro konkrétní objekty – dokonce i tehdy, pokud vycházejí ze standardizovaných modulů a struktur, přičemž specifický charakter každého konkrétního skladu občas vyžaduje optimální způsob správy. „Spravování skladu spočívá v nejefektivnějším využití dostupných zásob, jako jsou zaměstnanci, nářadí a prostor, za účelem optimalizace úkolů, kvůli kterým sklad příslušné firmy vznikl. Novodobé informativní systémy pro správu skladů charakterizované jako WMS zabezpečují takovou optimalizaci díky úkolům, které jsou generovány automaticky a které jsou distribuovány příslušným pracovníkům anebo zařízením v odpovídajícím čase pomocí rádiové sítě. Přitom je třeba brát v úvahu skutečnost, že systémy WMS jsou určeny pro realizaci a kontrolu běžných úkolů ve sklad, a obrat zboží představují v kategoriích počtu a jakosti.

Proto také zřídkakdy vystupují samostatně, u většiny instalací jsou nejčastěji považovány za modul skladové správy přidávaný do systému ERP, podobně jako jiné moduly typu CRM, MES atd.,“ objasňuje Tomasz Manicki, vedoucí oddělení Integrace logistických systémů, HIT – čárové kódy. „Klíčem k efektivní správě skladu je integrace plánování a správy skladového hospodářství se zbývajícími oblastmi činnosti firmy, to jest prodejem, distribucí, produkcí a účetnictvím.

Díky tomu se zvětší operační pružnost podniku, zmenší se náklady a zkrátí se čas realizace objednávek. Tato integrace se týká jak filozofie činnosti podniku, toku obchodních procesů, tak i integrace informatických systémů, které obsluhují jednotlivé oblasti činnosti firmy,“ vysvětluje Paweł Czernek. Cílem systémů podporujících organizační spravování (patří k nim mimo jiné Microsoft Dynamics NAV nebo Micorsoft Dynamics AX) je okopírování filozofie činnosti podniku, čímž je umožněno zvýšení účinnosti jeho fungování. Integrace a zavádění systémových řešení proniklo rovněž do skladů. Čím dál častěji zaujímají místo určených systémů WMS příslušné moduly systémů spravování.

 Systémy třídy ERP (Enterprise Resource Planning – plánování podnikových zásob) pojímají tento problém mnohem šířeji – jsou totiž důkazem zapojení dosavadních úkolů WMS do informačního systému, který spravuje podnikov činnosti jako celek. Přejímají funkci dodatečných modulů, bývají také přímo zabudovány do systému třídy ERP, který je firmám nabízen. Zavádění skladového hospodářství do ERP usnadňuje celý proces – eliminuje totiž vnější systém WMS, jenž vyžaduje neustálou synchronizaci údajů se systémem ERP, který je používán ve firmě. Na druhou stranu ne každý klient, který chce spravovat sklad, potřebuje „silný“ systém ERP. Proto je těžké odpovědět na otázku, co je pro firmu lepší – ERP se skladovým modulem, anebo starý dobrý „klasický“ WMS. Všechno záleží na konkrétním případě: druhu a rozsahu vykonávané činnosti, odlišnosti skladovaného zboží, realizovaných úkolech atd.

Kdy si ERP neporadí

Co podporuje zavádění dodatečných skladovacích systémů? „Z našich zkušeností vyplývá, že mnoho firem, které vlastní systémy ERP, se rozhoduje pro zavedení dodatečného programu integrovaného s ERP a určeného speciálně pro správu skladového hospodářství. Důvody těchto rozhodnutí jsou zpravidla podobné – nejčastěji systémy ERP nabízejí pouze základní skladové funkce anebo nespolupracují s mobilními zařízeními. Co je tedy důležité, co klientům u systémů ERP chybí? Funkce, které směřují k zavádění dodatečných informatických řešení, jedná se především o spolupráci se systémy automatické identifikace (čárovými kódy, RFID) nebo možnost využívání mobilních řešení a kontrola průtoku zboží v reálném čase.

Důležité jsou také funkce podporující správu skladového hospodářství: určení optimální cesty pro kompletování nebo nejefektivnější rozmístění zboží (program může ukazovat skladníkovi nejlepší lokalizaci pro přijímané předměty), stálé monitorování skladových stavů a informování o tom, kdy tyto stavy dosahují minimální úrovně, a také možnost provádění inventarizace. To jsou nejdůležitější funkce, na něž se upírá pozornost klientů, když si vybírají informatické řešení podporující práci skladů,“ vysvětluje Tomasz Czarnecki. „Automatické generování úkolů je základní funkcí systémů WMS, které zásadně mění organizaci práce ve skladu. Vedoucí skladu se stává administrátorem spravujícím pracovní zatížení ve skladě a kontroluje realizaci úkolů, skladníci jsou naproti tomu podle svého postavení v systému delegováni pro vymezené typy úkolů (skladování, kompletace, doplňování, nakládání apod.).

Samozřejmě pružné fungování systému WMS nebo generování úkolů způsobem, který fakticky optimalizuje práci skladu, je možné pouze tehdy, pokud systém nabízí velké možnosti v oblasti konfigurace nebo je vhodně zavedený,“ vysvětluje Tomasz Manicki. Největší předností systémů spravování skladu je to, že tyto systémy zpracovávají problémy komplexně takovým způsobem, že na sebe přebírají významnou část opakovatelných úkolů souvisejících s realizací skladového hospodářství. Jelikož vycházejí z příslušných algoritmů, jsou schopny pružně spravovat a optimalizovat obrat zboží, které je ve skladu uskladněno, a využívat plochy a zařízení při zřejmém předpokladu, že systémy mají správné vstupní údaje. Dodatečně dokážou zajistit plynulost práce ve skladě bez zbytečných prostojů způsobených neprodleným řešením netypických situací (např. neschopnost převzít zboží z některého umístění), které byly nahlášeny skladníky pomocí terminálů.

Za účelem dosažení nejvyšší efektivity činnosti ve skladu využívají systémy WMS různé strategie v oboru skladování produktů nebo materiálů, jejich alokace pro vydání, vyplnění či kompletování (např. podle seznamu, pásem, skupin, typů balení nebo priorit). Velmi důležitá je zde i skutečnost, že architektura systémů WMS (typu klient / server, kde má každý skladník rádiové spojení přímo se systémem) spolu se zmíněnými strategiemi a možností distribuce úkolů přímo na terminály skladníků umožňuje rovnoměrnou práci mnoha osob v rámci jednoho společného úkolu. Například zkompletování a zaslání jedné větší objednávky může provádět rovnoměrně mnoho skladníků, což značně zkracuje dobu realizace tohoto úkolu (samozřejmě při tom vedoucí skladu neztrácí kontrolu nad tím, jaká práce byla provedena a kdo ji v rámci činnosti na příslušné objednávce provedl).

Možnosti systémů WMS jsou opravdu velké. Co tedy mohou nabízet systémy tohoto typu? Na jedné straně umožňují automatické vedení skladníků, přičemž generují úkoly a výplaty pro zaměstnance (realizované v rámci kontroly systému). Tento systém automaticky spravuje sklad a jeho plochu – rozhoduje, jaké zboží umístit na konkrétním místě ve skladu tak, aby to bylo optimální z pohledu využití plochy nebo času při přístupu k tomuto předmětu. Díky skutečnosti, že systém sám rozděluje úkoly, může také ovládat zařízení, které se nachází ve skladu (a přizpůsobovat příslušné zařízení k realizovaným úkolům).

WMS nabízí také kontrolu spravovaného zboží, tj. umožňuje dohlížet na vydávání zboží ze skladu podle různých kritérií: počínaje FIFO a LIFO až po číslo partie a číslo série. V každém okamžiku je možné získat informace ohledně aktuálního stavu a umístění zboží. Průběžně jsou generovány rovněž úkoly související s běžnou inventarizací – aktualizované skladovací stavy. Jednotlivým předmětům ve skladě jsou kromě toho udělovány statusy (dostupno, zničeno, zadrženo apod.), díky nimž může tento systém disponovat příslušným zbožím. Systém funguje v reálném čase – všechny operace skladníků mohou okamžitě vidět i jiní účastníci systému (vedoucí skladu, vedoucí směny) a také všechny neočekávané problémy ve skladu (např. nedostatek příslušného zboží v určené lokalizaci) jsou ihned řešeny systémem.

Systém může využívat nejnovější řešení aplikovaná v logistice pro značkování palet či výrobků, např. čárové kódy, dvojrozměrné kódy, RFID, a také spolupracovat s bezdrátovými terminály s displeji (v tomto případě se komunikace se skladníkem realizuje skrze povely zobrazené na obrazovce) nebo pomocí bezdrátových hlasových terminálů (povely jsou předávány sluchátky a skladník odpovídá pomocí mikrofonu). Systém tohoto typu může být také „připnutý“ k zařízením skladovací techniky, jako jsou třídiče, etiketovačky nebo skenery na balicích linkách.

Bezproblémová lokalizace

„Efektivní správa skladu pomáhá pružnějšímu hospodaření s předměty a skladovací plochou, omezování nákladů a ztrát jakožto i lepší celkové správě skladů. Pokud mají skladníci přístup k běžným a přesným informacím o stavu ve skladech, pak si ušetří čas při hledání výrobků nebo provádění spisů podle skutečnosti, prodejci mají průběžně informace o dostupnosti zboží a odběratelé mohou udržovat optimální hladinu zásob, čímž budou minimalizovat náklady. Řízení jednotlivých aktivit odebírání a rozmísťování předmětů umožňuje přizpůsobování systémů automatického sběru údajů (ADCS) a různých způsobů hospodaření se zbožím – například ‚zasílání zboží od nejkratšího data důležitosti‘ v souladu s principy FEFO.

Dodatečně možnost sledování výrobních čísel nebo série, což umožňuje rychlejší zjištění, kde byly příslušné prvky zakoupeny, jak jsou využívány v průběhu výroby, kde byly prodány. Pomáhá to při omezování ztrát, které vznikají například kvůli prošlému datu expirace, a umožňují přizpůsobení pravidla zasílání zboží v závislosti na nejkratším termínu expirace. Možnost převzetí/ uvedení pozice do skladu a upravení skladovacích kartiček nezávisle na nákupní nebo prodejní dokumentaci, případně jiné evidenci, pomáhá při zajištění aktualizace skladových kartiček, kdy je zboží přebíráno k přezkoumání, na výstavu nebo v rámci jiných vnitřních nebo neprodejních potřeb,“ objasňuje Paweł Czernek. „Pro efektivní a správné fungování skladu je také neobyčejně důležitý výběr vhodných zařízení pro automatickou identifikaci. Kdysi k nám přišel klient, kterému jsme museli poradit výměnu většiny zařízení pro automatickou identifikaci.

Ukázalo se totiž, že špatně vybraná zařízení byla namísto zdokonalování práce zdrojem dodatečných problémů. U tohoto klienta se část paletovacích prostor nacházela vně budovy. Zařízení, které klient vlastnil, když se na nás obrátil, v těchto podmínkách nefungovalo. Absence možnosti regulace jasu a kontrastu stejně jako odrážející se světlo způsobovaly, že obraz se stával neviditelným. To bylo příčinou značných potíží při práci skladníků. Zakoupené vozíkové terminály také neměly vlastní napájení. Z tohoto důvodu po vypnutí vysokozdvižného vozíku přišel terminál, který na něm byl nainstalován, o zdroj napájení. To často vedlo ke ztrátě konfiguračního nastavení. Opakované nakonfigurování terminálu zabíralo čas a vedlo k prostojům a zpoždění v práci.

Jako další problém se jevila málo citlivá dotyková obrazovka. Vkládání a potvrzování údajů při použití této obrazovky bylo zdrojem mnoha problémů. Stávalo se, že operátor provedl operaci, ale z důvodu příliš malé citlivosti obrazovky nebyla tato operace zaznamenána v systému. To jsou jen některé problémy, které může generovat špatný výběr zařízení pro automatickou identifikaci, které spolupracuje se skladovým programem. Racionální efekty zavedení drahého programu zmíněný klient pocítil teprve po výměně zařízení za taková, která byla přizpůsobena práci ve specifických podmínkách v jeho skladu.

 Proto také, pokud se rozhodnete pro přechod vašeho skladu na počítačový systém, bude nejdůležitější věcí, na kterou je třeba pamatovat, skutečnost, že pro správnou činnost skladu je nezbytná nejen volba nejlepšího programu, ale také odpovídajícího zařízení pro automatickou identifikaci a rovněž vyškolení zaměstnanců a jejich důvěra ke změnám. Pokud bude byť jen jediný z těchto prvků selhávat, pak dokonce ani nejlepší program nesplní naděje, které jsou do něho vkládány,“ vysvětluje Tomasz Czarnecki.

Poněvadž zásoby... to jsou peníze

Opravdová správa skladu znamená především pokus o omezení nákladů. Tyto náklady mohou být různorodého charakteru. Je třeba pamatovat na to, že zásoby nejsou nic jiného než zmrazený kapitál. Na druhé straně velké hromadění zásob (nebo příliš dlouhé období jejich oběhu) napomáhá ztrátám souvisejícím (obzvláště v odvětví FMCG) s vypršením doby expirace zboží nebo s jeho poškozením a zničením. Velké zásoby vyžadují odpovídající zázemí ve formě skladovacího prostoru anebo personálu, což jsou dodatečné náklady, často naprosto zbytečné. „Při běžné činnosti podniku má velký význam také stanovení ceny zásob.

Znalost nákladů v každé etapě výroby a skladování, a v rámci toho nákladů na zásoby, znalost hodnoty prací v jejich průběhu a cen prodaných výrobků. Náklady se mohou dělit na různé kategorie, jako jsou suroviny, výroba, subdodávka a všeobecné náklady,“ uvádí Paweł Czernek. A to všechno proto, aby se účinněji vedla jednání, lépe odhadly instrukce a snadněji rozdělovala činnost.

 

 

 

Autor: Marcin Jurczak, Utrzymanie Ruchu


Sponzorované odkazy

 
Aktuální vydání
Reklama

Navštivte rovněž

  •   Události  
  •   Katalog  

Události

FORMY a PLASTY 2020
2020-10-07 - 2020-10-08
Místo: Brno
Výrobný manažment
2020-10-13 - 2020-10-14
Místo: Holiday Inn Žilina
ÚDRŽBA 2020 - „Efektivnost aplikace Průmyslu 4.0 do managementu údržby“
2020-10-14 - 2020-10-15
Místo: Konferenční centrum AV, zámek Liblice

Katalog

Panasonic Electric Works Europe AG
Panasonic Electric Works Europe AG
Veveří 3163/111
616 00 Brno
tel. +420 541 217 001

Brady s.r.o
Brady s.r.o
Na Pantoch 18
831 06 Bratislava
tel. +421 2 3300 4862

Schneider Electric CZ, s. r. o.
Schneider Electric CZ, s. r. o.
U Trezorky 921/2
158 00 Praha 5
tel. 00420737266673

ABB s.r.o.
ABB s.r.o.
Vyskočilova 1561/4a
14000 Praha 4
tel. +420739552216

všechny firmy
Reklama



Tematické newslettery






Anketa


Na horách/u moře
Na chalupě/chatě v tuzemsku
Co je to dovolená?

O nás   |   Reklama   |   Mapa stránek   |   Kontakt   |   Užitečné odkazy   |   Bezplatné zasílání   |   RSS   |   Partneři   |   Blogy   |   
Copyright © 2007-2020 Trade Media International s. r. o.
Navštivte naše další stránky
Trade Media International s. r. o. Trade Media International s. r. o. - Remote Marketing Továrna - vše o průmyslu Control Engineering Česko Řízení a údržba průmyslového podniku Inteligentní budovy Almanach produkce – katalog firem a produktů pro průmysl Konference TMI