Print

Osvojte si metodiku prevence prostřednictvím konstrukčního návrhu pro zajištění požadované úrovně bezpečnosti elektrických rozvodů a zařízení

-- 07.10.2020

Vedoucí pracovníci a manažeři jsou povinni zavádět metodiku proaktivní prevence prostřednictvím konstrukčního návrhu (PtD – prevention through design) a pozorně sledovat a analyzovat každou skoronehodu, ke které v podniku dojde. Tímto způsobem lze jednoduše snížit míru úrazovosti a zvýšit stupeň ochrany pracovníků. 

Moderní výrobní podniky vyžadují komplexní přístup k programům a postupům, co se týče bezpečnosti elektrických rozvodů a zařízení. Vytvoření bezpečného pracoviště souvisí s přísným dodržováním norem a směrnic, které se týkají navrhování a realizace elektrických rozvodů a zařízení. Účelné je v tomto odvětví rovněž pečlivé sledování osvědčených postupů.

Hlavní příčinou úrazů elektrickým proudem je provádění práce bez vypnutí napájení a ověření, zda se zařízení nachází v beznapěťovém stavu. Ze statistiky, kterou vede Mezinárodní nadace pro elektrickou bezpečnost, vyplývá, že v roce 2017 došlo ke 2 210 úrazům elektrickým proudem bez smrtelných následků, což oproti roku 2016 znamená nárůst o 35 %.

Bezpečnost na pracovišti je v prostředí podniku vždy nejvyšší prioritou, ale i při sebevětší obezřetnosti dochází k úrazům a nehodám. Obvyklou reakcí na nehody a tzv. skoronehody související se zásahem elektrickým proudem bývá realizace ještě většího množství bezpečnostních školení, jenže samotné školení je nedostačující. Aby se zvýšila úroveň bezpečnosti elektrických rozvodů a zařízení na pracovišti a aby se zlepšilo náležité monitorování skoronehod, je rozhodující nastavit správné konstruktérské smýšlení a neustále zjišťovat, kde existují příležitosti ke zlepšení. Vedoucí pracovníci a manažeři jsou povinni zavádět metodiku proaktivní prevence prostřednictvím konstrukčního návrhu a pozorně sledovat a analyzovat každou skoronehodu, ke které v podniku dojde. To je způsob, jak snížit míru úrazovosti a zvýšit stupeň ochrany pracovníků v podniku.

Význam metodiky PtD

Metodika PtD je v zásadě dosažitelným řešením pro zvýšení úrovně bezpečnosti pracovníků, zejména pokud jde o bezpečnost v oblasti elektrických rozvodů a zařízení. Způsob navrhování a projektování, který vede ke snížení nebo eliminaci rizik, ještě než k jakémukoli zásahu elektrickým proudem dojde, by měl být nejvyšší prioritou pro odborníky na průmyslovou bezpečnost i pro manažery podniku. Metodika PtD zahrnuje veškeré úsilí, jak předejít vzniku úrazů tím, že se maximálně sníží možnost vystavit pracovníka nebezpečí, a to především prostřednictvím konstrukčních řešení, nikoli pouze administrativním řízením či důslednějším používáním osobních ochranných prostředků (OOP). Vztahuje se nejen na výrobky a zařízení, ale také na procesy a postupy používané v podniku.

Koncepce metodiky PtD je pevně svázána s politikou bezpečnosti a celkovým technickým zázemím podniku. Vyvíjí se úsilí k jejímu začlenění do příslušných norem. A protože každý výrobní proces obsahuje mnoho přirozených bezpečnostních rizik, je nezbytné identifikovat a minimalizovat potenciální rizika od samého začátku.

Ve spojení s metodikou PtD snižují nové technologie a produkty riziko úrazu, což vede k dosažení vyšší úrovně bezpečnosti; elektrická infrastruktura se tak stane bezpečnější pro každého, kdo vstoupí do podniku, a to po celou dobu jeho životního cyklu. Vývoj produktu při aplikaci metodiky PtD přispívá současně ke zvýšení produktivity, protože omezuje riziko zásahu elektrickým proudem během provádění rutinní údržby i běžných pracovních činností a zároveň zrychluje i zjednodušuje celý proces.

Jak může metodika PtD přispívat ke snížení míry úrazovosti na pracovišti?

V rámci metodiky PtD se začíná identifikací potenciálních rizik v procesu nebo prostředí; cílem je eliminovat tato rizika, jak jen to je možné. V případech, kdy je vyloučení rizika nemožné nebo nepraktické, jsou nejúčinnějšími prostředky ke snížení míry úrazovosti na pracovišti tzv. koncepce náhrady (náhrada rizika) nebo technické ovládací prvky (izolování osob od rizika), což zachycuje obrázek 1. Bylo vyvinuto hned několik produktů podporujících metodiku PtD, které izolují pracovníky od rizikových stavů a situací; patří k nim trvale namontované optické zábrany, přístupové porty pro data, infračervená (IR) okna pro termografické měření elektrických rozváděčů a skříní a testery přítomnosti napětí (AVT).

Než zahájíme práci, je nutno náležitě provést odpojení a ověřit, že se zařízení nachází v elektricky bezpečném pracovním stavu; i toto přispívá ke snížení rizika úrazů způsobených zásahem elektrického proudu. Testery přítomnosti napětí (AVT) jsou jediným permanentně namontovaným testovacím zařízením, které je speciálně navrženo s ohledem na tuto skutečnost a které zřetelně vizuálně upozorňuje, zda jsou konkrétní části obvodu odpojeny od elektrického napětí ještě před otevřením rozváděče či odstraněním ochranných krytů před zahájením servisních prací či oprav. Aplikace testerů přítomnosti napětí nejenže snižuje riziko úrazu zasažením elektrickým proudem, ale také zjednodušuje tradiční, časově náročné používání ručních zkoušeček.

Testery přítomnosti napětí (AVT) přispívají ke zvýšení úrovně bezpečnosti zařízení pod napětím prostřednictvím metodiky PtD a jejich použití v praxi představuje ideální formu prevence pro všechny profesionály v údržbě, bezpečnostní techniky i ostatní pracovníky (viz obrázek 2).

Je užitečné prozkoumat, zda testování přítomnosti napětí (AVT) může být dále optimalizováno pomocí metodiky PtD;  důvodem je časté provádění testů na výrobním pracovišti. Hlavní prioritou každého bezpečnostního technika či manažera výrobního podniku je provozovat pracoviště bez závažných bezpečnostních i zdravotních rizik a zajistit, aby výrobní prostory byly v souladu s platnými normami, pravidly a předpisy pro udržení náležité úrovně bezpečnosti ve výrobním zařízení. Bezpečnostní technici dnes vyvíjejí oprávněný nátlak na dodavatele elektrické infrastruktury, aby byly vytvořeny spolehlivé metody identifikace a ověřování beznapěťového stavu elektrických zařízení.

Hlášení tzv. skoronehod vzniklých na pracovišti je nezbytným nástrojem bezpečnosti

Podle Institutu pro elektrotechnické a elektronické inženýrství lze skoronehodu obecně definovat jako neplánovanou událost, která sice nevedla ke zranění osob, ale měla k tomu jistý potenciál. V prostředí elektrické bezpečnosti by se jednalo o incident, kdy by mohlo dojít k život ohrožujícímu nebo smrtelnému zranění, obloukovému výboji, požáru atd. Tyto skoronehody, ke kterým již skutečně došlo, jsou cenným informačním zdrojem pro řízení podniku i pro podnikovou politiku bezpečnosti.

Tak proč se v praxi stává, že velké množství skoronehod se vůbec nenahlásí? Jedním z hlavních důvodů je stav firemní kultury. V kompetenci vedoucích pracovníků a bezpečnostních techniků je zavedení přívětivé firemní kultury, co se bezpečnosti týče. V podnicích, kde je firemní kultura bezpečnosti práce na vysoké úrovni, to většinou funguje tak, že se nevěnuje pozornost jen těm incidentům, při nichž došlo ke zranění, ale podrobně se probírají všechny okolnosti, které vedly ke vzniku skoronehody; na základě toho je pak vypracován přehledný záznam, jenž se komunikuje napříč celým podnikem a který slouží k diskusi o získaných zkušenostech. Jedině tak lze zajistit, že se na skoronehody nezapomene.

Co by měly společnosti dělat, jakmile se stane skoronehoda, která bude následně nahlášena? Ve společnostech, kde je udržována vysoká kultura bezpečnosti práce, je po takovéto události svolána mimořádná pracovní schůze, v rámci které zaměstnanci a manažeři diskutují o vzniklé skoronehodě a zkoumají příčiny, proč k něčemu takovému došlo, a přemýšlejí, jak tomu v budoucnu zabránit. Když jsou zaměstnanci vyškoleni, jak provádět analýzu kořenových příčin (RCA), mají tyto schůzky vysokou úroveň, což se projeví i na výsledné produktivitě. Výše popsaný přístup týmu zaměstnanců a manažerů vede k rozvoji pozitivní kultury bezpečnosti a zároveň přiměje zaměstnance, aby byli odpovědní za svou bezpečnost. Pracovníci nyní mají v rukou potřebné nástroje k hlášení skoronehod i pocit, že se výrazně podílejí na eliminaci rizik na pracovišti.

Tyto společné diskuse by měly přimět manažery podniku a bezpečnostní techniky k zavádění nových bezpečnostních procesů a zároveň mohou sloužit jako příležitost k uplatňování a používání principů PtD. Avšak způsob přemýšlení, jak zajistit bezpečnost práce, by se neměl koncentrovat jen na jeden jediný bod, nýbrž i na následná opatření, pravidelnou kontrolu strojů a zařízení, pracovní plány a postupy atd. To vše zajistí, že se kultura bezpečnosti dostane zaměstnancům tzv. pod kůži.

Je důležité neustále postupovat vpřed

Celosvětově má implementace metodiky PtD v průmyslu a hlášení skoronehod stále výrazný prostor pro zlepšení. Klíčem k identifikaci příležitostí PtD je přijetí zásad prevence a péče o prostředí, což podporuje kulturu bezpečnosti, v rámci níž je podporováno hlášení všech skoronehod.

Role manažerů podniku v procesu zavádění koncepce PtD je zřejmá: Měli by maximálně motivovat všechny pracovníky, aby vytvářeli takové návrhy a řešení, jež přispějí ke zvýšení úrovně bezpečnosti práce a ke snížení rizika vzniku úrazů v celém podniku. Metodiku PtD lze aplikovat na stávající nástroje, zařízení i procesy, ale zaměřit se na téma bezpečnosti v samotném začátku procesu návrhu je mnohem hospodárnější a mělo by být tou první zkoumanou možností.

Zajištění úrovně bezpečnosti práce se maximálně vyplácí, pokud jde o podniky a továrny. Úrazy elektrickým proudem představují pravděpodobně nejvyšší průměrné náklady na kompenzace. Zdroje uvádějí, že průměrné přímé náklady na odškodnění pracovníka po úrazu elektrickým proudem se pohybují od 50 000 do 80 000 USD. Nepřímé náklady pak mohou tuto částku překročit dokonce čtyřikrát, jelikož obsahují následné výdaje za škody na majetku, provedení nutných oprav a ztrátu produktivity. Tím se dostáváme k obrovské sumě blížící se částce 500 000 USD, a proto by si společnosti měly dobře uvědomit, na jaké úrovni bezpečnosti se nacházejí všechny firemní procesy, postupy a nástroje.

Díky stále četnějšímu a důslednějšímu přijímání metodiky PtD a zodpovědnému hlášení skoronehod se kultura bezpečnosti v podnicích mění, nutno dodat k lepšímu. Nové technologické vychytávky, např. testery přítomnosti napětí, budou i nadále hrát důležitou roli ve strategiích snižování rizika úrazů způsobených zasažením elektrickým proudem.

Marty Kronz je manažer metodiky prevence prostřednictvím návrhu. Vede tým Panduit OEM Business Development, v rámci kterého definuje strategii k dosažení cílů prodeje a ziskovosti. Do společnosti Panduit nastoupil v roce 1992 a zastával zde řadu technických funkcí.


Sponzorované odkazy

 
Aktuální vydání
Reklama

Navštivte rovněž

  •   Události  
  •   Katalog  

Události

Konference kvality 2020
2020-10-22 - 2020-10-22
Místo: Praha
Bezpečnost v průmyslu
2020-11-04 - 2020-11-04
Místo: Brno
EX prostředí 2020
2020-11-05 - 2020-11-05
Místo: Brno
Fórum údržby 2020
2020-12-01 - 2020-12-01
Místo: Praha

Katalog

Panasonic Electric Works Europe AG
Panasonic Electric Works Europe AG
Veveří 3163/111
616 00 Brno
tel. +420 541 217 001

Brady s.r.o
Brady s.r.o
Na Pantoch 18
831 06 Bratislava
tel. +421 2 3300 4862

Schneider Electric CZ, s. r. o.
Schneider Electric CZ, s. r. o.
U Trezorky 921/2
158 00 Praha 5
tel. 00420737266673

ABB s.r.o.
ABB s.r.o.
Vyskočilova 1561/4a
14000 Praha 4
tel. +420739552216

všechny firmy
Reklama



Tematické newslettery






Anketa


Na horách/u moře
Na chalupě/chatě v tuzemsku
Co je to dovolená?

O nás   |   Reklama   |   Mapa stránek   |   Kontakt   |   Užitečné odkazy   |   Bezplatné zasílání   |   RSS   |   Partneři   |   Blogy   |   
Copyright © 2007-2020 Trade Media International s. r. o.
Navštivte naše další stránky
Trade Media International s. r. o. Trade Media International s. r. o. - Remote Marketing Továrna - vše o průmyslu Control Engineering Česko Řízení a údržba průmyslového podniku Inteligentní budovy Almanach produkce – katalog firem a produktů pro průmysl Konference TMI