Print

Očima předsedy předsednictva ČSPÚ: Průmysl 4.0 ovlivňuje údržbu

-- 14.03.2018

Výzva Průmysl 4.0 a její transformace do konceptu Údržba 4.0 dělá zodpovědným manažerům údržby mnoho vrásek na čele. Jde nikoliv o revoluční, ale evoluční proces změn v managementu a inženýrství údržby. Podstata údržby výrobního zařízení se nemění. Mění se zejména informační systém údržby, který umožňuje sofistikovanější řízení údržby, objektivnější rozhodování o potřebě a době provedení údržby, o častější a zdůvodněné provádění prediktivní údržby, lepší tvorbu programů údržby, řízení zásob náhradních dílů apod. s cílem dále zvyšovat produktivitu údržby, zvyšovat pohotovost výrobního zařízení při optimálních nákladech na údržbu. Ruce na provádění údržby mechanických systémů budou pořád potřeba. Výrobci snad urychlí konstrukci a výrobu chytrých strojů, údržbáři na modernizaci sami nestačí. Tvorba Údržby 4.0 bude potřebovat bezesporu finanční zdroje. Obávám se, že bez státní podpory projektů pro rozvoj Údržby 4.0 pod koncepcí výzvy Průmysl 4.0 podniky samy nezvládnou.

Úvod

Mnoho manažerů údržby si dnes klade otázku, kam se údržba ubírá a jak bude vypadat v blízké i vzdálenější budoucnosti. V současné době se na nás valí čtvrtá průmyslová revoluce, jejíž aspekty jsou popsány již v mnoha publikacích, např. [1, 2], zpravidla pod názvem Průmysl 4.0. Jako pozitivní lze označit, že i vláda ČR se hlásí k této výzvě a snad přijde i nezbytná finanční podpora formou grantů aplikačnímu výzkumu a jiných aktivit. Je pravda, že uvedené publikace [1, 2] neřeší samostatně management a inženýrství údržby a pohybují se v rovině průmyslu jako celku.

Nicméně Česká společnost pro údržbu (ČSPÚ) šíří osvětu aplikování myšlenek Průmyslu 4.0 do údržby ve všech vzdělávacích aktivitách od roku 2016, jak ve svých kurzech, tak i seminářích a konferencích – viz sborníky [3, 4, 5, 6, 7].

Cílem tohoto příspěvku je vypracování studie očekávaného vývoje managementu a inženýrství údržby v nejbližší budoucnosti a ve světle výzvy Průmysl 4.0.

Údržba a zajištění údržby

Podmínky pro údržbu výrobních zařízení bude čím dál více zlepšovat jejich výrobce tím, že se více než dosud zaměří na jejich bezporuchovost, udržovatelnost a některé aspekty, nebo na celou zajištěnost údržby. Bude také mnohem více sledovat provozní spolehlivost v celém životním cyklu zařízení, tj. od koncepce a stanovení požadavků, návrh a vývoj, přes výrobu, instalaci, provoz a údržbu až po vypořádání.

Pokud jde o zajištění údržby interními a externími zdroji (insourcing a outsourcing) bude mnohem citlivěji vyvažován jejich poměr podle zásady, které procesy udělám interně kvalitněji, levněji a s celoročně vytíženými vlastními údržbáři, budou zajišťovány insourcingem a procesy, které budou vykonány externě ještě s vyšší kvalitou, ještě levněji a v nichž by nebyly využity interní kapacity na 100 %, ty budou zajišťovány outsourcingem. Lze říci, že údržba výrobního zařízení bude i nadále ve většině případů zajišťována vyváženým smíšeným způsobem obou zdrojů údržeb.

Nepředpokládám, že by se měnila definice údržby, jako kombinace všech technických a administrativních činností, včetně činností dozoru, zamýšlených k udržení objektu ve stavu, ve kterém provádí požadovanou funkci, nebo k obnově toho stavu.

Manažeři údržby budou muset věnovat mnohem větší pozornost politice údržby, která vymezuje obecný přístup pro poskytování údržby a zajištění údržby na základě cílů a politik vlastníků, uživatelů a zákazníků v průběhu celého životního cyklu objektu.

Nelze očekávat, že se změní typy údržbářských úkolů na obr. 1, pouze se přesune význam na údržbu preventivní a zejména pak podle technického stavu (diagnostickou údržbu) a prediktivní (předpovídanou) údržbu – obr. 2.

Stále je třeba připomínat normovanou terminologii [8], zejména pokud jde o systémy (typy) údržeb, neboť v praxi je používána různá hantýrka.

Údržba po poruše - údržba prováděná po zjištění poruchového stavu a zaměřená na uvedení objektu do stavu, ve kterém může vykonávat požadovanou funkci.

Údržba s předem stanovenými intervaly (periodická údržba) - preventivní údržba prováděná v souladu se stanovenými časovými intervaly nebo stanoveným počtem jednotek používání (Usage Based Maintenance, mth, km, tkm, počet cyklů, m3 spotřebovaného paliva aj.), avšak bez předchozího zjišťování stavu objektu.

Údržba podle technického stavu (diagnostická údržba) je preventivní údržba, která se skládá z monitorování výkonnosti a/nebo parametrů a z následných opatření. Monitorování je plánováno v pravidelných intervalech (obr. 3) a rozhodování o dalším provozu je prováděno dvoustavově (vyhovuje – nevyhovuje) vůči stanovenému meznímu stavu pro obnovu a neobsahuje informaci o dispoziční době provozu.

Monitorování výkonnosti a parametrů může být časově plánováno, prováděno na požádání nebo může být nepřetržité – obr. 3, 4 a 5. Vývoj směřuje k nepřetržitému monitorování (diagnostice) pomocí různých senzorů.

Prediktivní údržba (předpovídaná) podle stavu je prováděná na základě předpovědi odvozené z analýzy a vyhodnocení významných parametrů degradace objektu – viz obr. 6.

Predikování je založeno na analýze a extrapolaci parametrů degradace objektu (obr. 5, 6, 7 a 8), či na jiných sofistikovanějších metodách (např. neuronové sítě, umělá inteligence, multi-parametrické analýze aj.).

Nelineární extrapolace pomocí polynomů n-tého stupně (1) se nedoporučuje, protože není jisté, zda se bude správně vyvíjet předpověď trendu podle této funkce.

Co lze očekávat od prediktivní údržby?

Výhody:

  • vyšší využití fyzického života,
  • lepší předcházení výskytu poruch. 

Nevýhody:

  • musí být monitorován a vyhodnocován technický stav objektu,
  • vícenáklady na monitorování (diagnostiku),
  • obtížnější plánování – okamžik obnovy pro stejný typ objektu je různý. 

Zásada: Aplikuj prediktivní údržbu všude tam, kde je to technicky možné a ekonomicky výhodné. Toto je důležitý perspektivní požadavek na údržbu. V současné době se o prediktivní údržbě hodně mluví, ale plně funkčních aplikací v provozu je pořád hodně málo.

U všech typů údržby bude stále více uplatňována proaktivní údržba, která je založena na analýze příčin, ať již potenciálních nebo reálných poruch, a na odstraňování všech nežádoucích zjištěných příčin. Např. než údržbář vymění porouchané valivé ložisko, přesvědčí se, zda příčinou poruchy a krátkého života nebyla nesouosost, vibrace nebo špatné mazání. Při uplatnění proaktivní údržby údržbář v průběhu výměny ložiska odstraní tyto nedostatky, a tím zajistí nominální (předepsaný, vypočtený) život tohoto ložiska.

Odpovědnost managementu údržby

Manažer údržby s podporou vrcholového managementu organizace je odpovědný za zajištění, že jsou údržba a zajištění údržby poskytovány jako součást celkového plánu provozu a provozní spolehlivosti výrobního zařízení tak, aby byly splněny ekonomické provozní podmínky. Do této činnosti managementu musí být stále více zahrnovány tyto aktivity:

  1. stanovení politiky údržby,
  2. rozhodování o optimalizaci nákladů a přínosů mezi funkčními potřebami, způsobilostí, náklady životního cyklu a bezporuchovostí, udržovatelností a zajištěností údržby,
  3. poskytování a zlepšování zdrojů údržby a zajištění údržby během etapy provozu a údržby. 

Definování politiky údržby v organizacích je na nízké úrovni, nebo žádné. Požadavky na definování politiky údržby porostou. Politika údržby má minimálně stanovit, jak se bude řídit plánování, provádění, posuzování, analýza a zlepšování údržby a zajištění údržby. Cíle údržby se stanovují na základě politik organizace. Tyto cíle mohou zahrnovat pohotovost, bezpečnost, výkonnost a náklady na údržbu a mají být sděleny všem pracovníkům zapojeným do údržby a zajištění údržby včetně externích stran.

Při plánování údržby a zajištění údržby je třeba stále více uvážit, posoudit a realizovat:

  1. cíle provozní spolehlivosti (pohotovosti) a cíle týkající se bezpečnosti a nařízení či předpisů,
  2. systémy údržby, které se budou používat (údržba po poruše, periodická, diagnostická a prediktivní s výrazným prosazením proaktivní údržby),
  3. metodiku optimalizace údržby s využitím metod FMECA, RCM, RCFA, matematicko-ekonomického modelování aj.,
  4. zdroje, zejména personální, potřebné k zajištění a uplatnění aktualizovaných programů údržby,
  5. spoluodpovědnost vrcholového managementu organizace za údržbářské činnosti a zejména za uplatnění požadavků koncepce Průmysl 4.0 i do údržby. 

Procesy údržby

Požadavky na kvalitu procesů údržby stále rostou a lze je obecně vyjádřit v několika bodech:

  1. Pořizování majetku s vysokou spolehlivostí a nízkými náklady životního cyklu v souladu s požadavky asset managementu [9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16].
  2. Udržování hmotného majetku (HM) v provozuschopném a způsobilém stavu.
  3. Předcházení vzniku poruch a následujících poruchových stavů.
  4. Operativní odstraňování vzniklých poruch.
  5. Snižování environmentálních dopadů provozu výrobního zařízení.
  6. Zajištění bezpečnosti provozu a údržbářů.
  7. Snižování rizik.
  8. Eliminování kritických poruch.
  9. Vynakládání optimálních nákladů na údržbu.
  10. Vedení managementu majetku a jeho údržby k excelenci s používáním metod a nástrojů nejlepší světové praxe, asset managementu a v souladu s výzvou Průmysl 4.0. 

Co nejvíce chybí v praxi z hlediska kvality procesů údržby? Audity a analýzy údržby, které ČSPÚ provedlo a provádí na objednávku v různých průmyslových podnicích, dovolují zobecnit některé poznatky. Zásadně chybí koncepce a strategie údržby a její propojení s výrobou, se změnou časové struktury, výrobním úkolem, sortimentem výrobního zařízení apod. Koncepce Průmysl 4.0 přímo vyžaduje vysokou integraci všech vývojových, výrobních, logistických, ale i údržbářských procesů. V této oblasti je co implementovat a zlepšovat. Určité slabiny jsou i v administrativě a plánování údržby, velmi málo je využíván vhodný informační plánovací systém. Stále značně převládá systém údržby po poruše, a jak už jsem výše uvedl, poroste tlak na prediktivní a proaktivní údržbu. Rovněž logistika ND v údržbě je na nízké úrovni, požadavky porostou, neboť jde o reálný zdroj úspor. Hodnocení výkonnosti údržby pomocí KPIs je na nízké úrovni, chybí účinný informační systém údržby (ISÚ), i když na trhu je celá řada ISÚ, přesto v současné době nesplňují plně požadavky Průmyslu 4.0. Nakonec konstatuji, že kvalitu údržby dělá především kvalitní údržbářský personál od řadového údržbáře až po vrcholového manažera údržby a KPIs jsou sice pomocné nástroje, ale velmi důležité pro zpětnou vazbu.

Jiný pohled na strukturu procesů údržby je zřejmý z obr. 9 [12], kam jsou doplněny další procesy, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Masivní implementace Průmyslu 4.0, nasazení senzorů technického stavu, analýzy RCM a využití dat z analýzy FMECA umožní mnohem přesněji a účinněji identifikovat úkoly preventivní údržby s cílem:

  • detekovat a napravovat vznikající poruchy buď před tím, než nastanou, nebo před tím, než se z nich stanou kritické poruchy,
  • snížit pravděpodobnost vzniku poruchy,
  • detekovat skryté poruchy, které vznikly,
  • zvyšovat nákladovou efektivnost programu údržby. 

Jestliže mohou být následky poruchy tolerovány a náklady na údržbu po poruše jsou menší než náklady na preventivní údržbu, může nejlepší přístup spočívat v tom, že se nepoužije žádná plánovaná údržba.

Procesy managementu údržby ve světle výzvy Průmysl 4.0 by se měly významně měnit. Zvýší se tlak na přechod od údržby po poruše a údržby periodické na údržbu prediktivní a proaktivní všude tam, kde to bude technicky možné a ekonomicky výhodné. Technické možnosti implementace prediktivní údržby jsou již teď umožněny nabídkou velké palety cenově dostupných sensorů.

ČSPÚ, na současné úrovni poznání, ve svých kurzech Manažera (MÚ), Technika (TÚ) a Mistra údržby (MiÚ) reaguje na řadu problémů výzvy Průmysl 4.0, upozorňuje a účastníky kurzů připravuje na jejich řešení. Na druhé straně je nutné poznamenat, že výzkum zpracování dat v oblasti managementu údržby má ještě mnoho úkolů před sebou a jeho intenzita je velmi nízká. Lze říci, že v současné době není ještě management údržby připraven rutinně řešit výzvu Průmysl 4.0.

Management zdrojů pro údržbu

Základní zdroje použitelné pro údržbu a zajištění údržby jsou a ještě dlouho budou [17, 18]:

  1. lidské zdroje, včetně interních i externích pracovníků, používané k provádění údržby a zajištění údržby,
  2. materiály a náhradní díly používané k opravě nebo obnově objektů,
  3. infrastruktura, která se skládá z pracovišť používaných pro údržbu a generální opravy, z nástrojů, vybavení pro zajištění údržby a z dopravních a zvedacích zařízení,
  4. informační zdroje požadované k řízení a provádění údržby a zajištění údržby,
  5. finanční zdroje k finančnímu krytí údržby a zajištění údržby.

 

Ad. 1) Lidské zdroje byly, jsou a budou nejdůležitějším faktorem zajištění údržby. Je jedno, zda máme na mysli interní nebo externí pracovníky. Všeobecná příprava pracovníků pro údržbu je záležitostí školství (od učňovského až po vysoké), ale i výrobních organizací (zakládání vlastních učilišť). Budoucnost vidím ve staronovém duálním vzdělávání, v němž je zakotvena smluvní spolupráce škol a podniků, přičemž školy zabezpečují teoretickou přípravu a podniky odbornou přípravu učňovského dorostu i pro údržbu. Bez iniciativy a podpory vlády ČR to však plošně nepůjde, na Slovensku již začali. Mimořádná pozornost musí být věnována přípravě mechatroniků, kteří zvládají jak elektronické, tak i mechanické systémy.

Ad. 2) Logistická podpora údržby zahrnuje především koncept nákupu, zásobování, skladování a řízení zásob náhradních dílů a materiálů (NDM) pro potřeby údržby. Musí být stanoveny požadavky na základní principy řízení materiálových toků tahem a tlakem, požadavky na metody a normativy řízení zásob a způsoby hodnocení dodavatelů nejenom NDM, ale i všech nakupovaných údržbářských služeb. Nejdůležitějším úkolem je určit, které NDM musí mít organizace na skladě (kritické NDM) a které v případě potřeby získá přímo z vnějších zdrojů. V současné době jsou již k dispozici různé metody a SW řízení zásob NDM (např. min. max., ABC analýza, kritéria pořízení položky na sklad, boot strapping aj.). Hlavním úkolem do budoucna je tyto metody implementovat a využívat jako prostředek snižování nákladů v údržbě. Lze také zvažovat řešení této problematiky formou služby, např. firma LOGIO, s.r.o. poskytuje tyto služby. Zásadním a novým aspektem v logistice ND budou technologie 3D tiskáren.

Ad. 3) Infrastruktura a technologie údržby má být zahrnuta do strategie údržby tak, že jsou stanoveny hlavní používané technologie udržování, diagnostikování a oprav, ať již jde o procesy a postupy nebo o základní technologická vybavení dílenských prostor a údržbářů.

Ad. 4) Informační zdroje, systémy a technologie v údržbě patří do strategických úkolů, neboť pořizovací náklady jsou vysoké a přínosy závisejí na pečlivém uvážení a výběru nakupované informační technologie včetně softwaru a zejména na důkladném zmapování informačních toků a skutečné potřeby jednotlivých dat. Tato oblast je jádrem požadavků Průmyslu 4.0. Ve strategii nesmějí chybět zdroje nejenom na pořízení a implementaci, ale zejména pro trvalé udržování a aktualizování.

Informační systémy údržby budou ovšem vyžadovat zásadní zlepšení v oblasti zpracování dat a jejich vyhodnocování. Současný hardware v oblasti sběru, přenosu a ukládání dat je již na vysoké úrovni (sensory, bezdrátové přenosy dat, koncentrovaná a sdílená úložiště – clouds, internet věcí aj.) a umožňuje část řešení problematiky, a to sběr, přenos a ukládání dat.

Největší problém v současné době spatřuji v absenci analýz dat obecně a automatizovaných analýz zvláště. Chybí propracované analýzy dat, umělá inteligence v diagnostice technického stavu a poruchových stavů, algoritmy pro výpočty predikcí mezních stavů pro obnovu, rutinní plánování preventivní údržby, odstávek, sortimentu a zásob náhradních dílů (ND) apod. Bohužel, musím říci, že systém managementu údržby ani údržbářský personál (na všech úrovních) není na tuto výzvu v současné době ještě plošně připraven. Výjimečné postavení v pokročilosti aplikace Průmysl 4.0 má automobilový průmysl, ale ani tam není ještě vše na úrovni excelence.

Jaká data by ISÚ v oblasti managementu údržby měl sbírat a zpracovávat?

Všeobecně:

  • popis objektů a data o jejich umístění,
  • popis úkolů preventivní údržby a údržby po poruše,
  • historie preventivní údržby a údržby po poruše,
  • podávání zpráv o poruchách a vadách včetně provozních podmínek, když byla zjištěna porucha,
  • modifikace provedené u objektů,
  • informace o materiálech a náhradních dílech,
  • práce plánovaná a rozvrhovaná pro provádění údržeb,
  • dokonalé pracovní příkazy,
  • informace a rady pro údržbu na základě nových znalostí či zkušeností,
  • stav konfigurace produktu a data o tomto stavu,
  • servisní bulletiny vydávané výrobci aj. 

Dále data:

a)        údaje časového charakteru:

  • doby provozu do poruchy a mezi poruchami t a doby používání T strojů a jejich prvků,
  • intervaly revizních trp, preventivních tpp a diagnostických tdp prohlídek, preventivních údržeb - oprav tp,
  • průběžné doby tprpracnosti údržbářských zásahů Tpr, plánované technické - užitečné životy Tuz strojů a zařízení,
  • časy prostojů strojů a zařízení způsobené:
  • organizačními příčinami, logistikou - tORG.,
  • čerpáním času na odpočinek a osobní potřebu tOSOB,
  • preventivní údržbou tPU,
  • poruchami tUP,
  • nutným přestavováním a seřizováním tPS ,
  • technologickými poruchami tTP aj.

b)        údaje o technickém stavu - různé diagnostické signály Si, např.:

  • vibrotechnická data,
  • teploty,
  • velikost napětí a proudu,
  • tribotechnická data,
  • velikost opotřebení,
  • vůle, průtoky,
  • změna účinnosti zařízení,
  • skutečná výkonnost WSK aj.

Tato skupina dat b) při aplikaci on line monitorování a diagnostiky je nejobsáhlejší a nejnáročnější na analýzu a vyhodnocování. Jde o rozsáhlý úkol, jehož řešení je stále před námi.

c)        údaje ekonomického charakteru:

  • náklady nebo cena preventivní údržby NO,
  • náklady na revize Nrp, preventivní (inspekční) prohlídky Npp a diagnostiku NPd,
  • náklady nebo cena údržbářských zásahů po poruše Nh,
  • náklady na prostoje (funkce výrobních ztrát) Np,
  • náklady vyvolané narůstajícím opotřebením funkčních ploch NPe
  • ztráty z rizika výskytu poruchy Zh a z nedodržení normativu pro obnovu Zno,
  • výrobní cena jednoho výrobku CV,
  • náklady - pracovní, materiálové a režijní - na interní Niu a externí údržbu Neu, náklady na zásoby náhradních dílů NzND aj.

Tato data c) vyžadují zavést důkladnou spolupráci s finančním controllingem, rozšíření jeho náplně a zásadní úpravu ISÚ.

d)       údaje o spolehlivosti (bezporuchovosti, udržovatelnosti a zajištěnosti údržby):

A)    kvantitativní údaje:

  • doba provozu do poruchy tdp a mezi poruchami tmp,
  • doba do obnovy tdob,
  • hustota rozdělení pravděpodobnosti výskytu poruch f(t),
  • pravděpodobnost poruchy F(t) a bezporuchového provozu R(t), intenzita l(t) a parametr proudu poruch L(t),
  • doba nezjištěného poruchového stavu tnprs,
  • doba administrativního zpoždění taz,
  • doba údržby po poruše tup, doba preventivní údržby tpu,
  • počet neshodných výrobků v důsledku chybného výrobního procesu zchyb a v důsledku náběhu výroby zNAB,
  • spotřeba náhradních dílů nND, počet údržbářů nú,

B) kvalitativní údaje:

  • popis módu poruchy, příčiny poruchy, odhalitelnosti poruchy, důsledku poruchy,
  • způsob jejího nahlášení a odstranění, zajištěnosti údržby,
  • data o zásobách NDM, apod.

Provozní spolehlivost je jednou z nejdůležitějších vlastností (znaků) kvality výrobního zařízení. Pomocí charakteristik (ukazatelů) spolehlivosti měříme bezporuchovost, udržovatelnost a zajištěnost údržby strojů a zařízení, která pak ovlivňuje stupeň využití jejich nominální výkonnosti a celkovou produktivitu, kvalitu a efektivnost výroby. Jak již jsem uvedl, sběr dat a znalost charakteristik bezporuchovosti umožňuje optimalizovat preventivní údržbu obecně a společně s monitorováním a diagnostikou pak optimalizovat a aplikovat prediktivní údržbu zvláště.

V této souvislosti musím ještě jednou upozornit na velmi důležitou úlohu finančního controllingu při poskytování dat pro všechny optimalizační úkoly (většinou minimalizujeme náklady nebo maximalizujeme zisk). Máme-li procesy zabezpečování provozní spolehlivosti strojů a zařízení řídit, musíme je také umět měřit. Oddělení provozní spolehlivosti organizované při útvaru údržby by se mělo věnovat výrobnímu zařízení a oddělení inherentní spolehlivosti by mělo být součástí útvaru managementu kvality a mělo by se plně věnovat spolehlivosti a životnosti neopravovaných, ale především opravovaných finálních výrobků (součástí, strojů a zařízení – pokud takové výrobky jsou výsledkem výrobního procesu).

Z uvedeného vyplývá, že předmětem činnosti těchto oddělení spolehlivosti by měl být sběr dat o spolehlivosti, jejich analýza a zpracování do příslušných charakteristik, optimalizace programů preventivní údržby a uplatňování nástrojů spolehlivosti pro zlepšování spolehlivosti výrobního zařízení, ale i finálních výrobků.

Ad. e) Vrcholový management organizací musí zásadně změnit přístup k financování údržby a nechápat údržbu pouze jako nákladovou položku. Bez údržby se nedá dlouhodobě vyrábět, stejně tak, jako bez pracovních sil, návrhu a vývoje, surovin a polotovarů, bez výrobního zařízení, infrastruktury, logistiky aj. Bez údržby se dříve nebo později výrobní zařízení zastaví, výroba spadne na nulu a finanční příjem včetně zisku poklesne rovněž na nulu či do ztráty. Při financování a tvorbě rozpočtů údržby je třeba vždy hledat optimum a nikoliv za každou cenu minimum – viz obr. 10. Najít optimální velikost finančních zdrojů do údržby není lehké, lze např. použít tvorbu rozpočtu od nuly (zero-based budgeting).

zisk ztráta roční náklady na údržbu optimum

Obr. 10 Očekávaná závislost zisku na intenzitě financování údržby (např. na ročních nákladech na údržbu)

Měření, analýza a zlepšování údržby

Práce údržbáře, natož manažera údržby nekončí předáním stroje nebo zařízení zpět do provozu, ale musí čím dál více se věnovat měření, analýze a zlepšování údržby. Manažer údržby by měl sledovat a podílet se na vyhodnocování i ukazatelů přesahujících proces údržby [17], např.:

  • kapacita výroby,
  • pohotovost zařízení či výroby,
  • doba nepoužitelného stavu či výpadky,
  • bezpečnost a životní prostředí,
  • soulad s nařízeními a předpisy,
  • celkové provozní náklady a z toho náklady na údržbu,
  • analýza rizik,
  • zisk společnosti,
  • kvalita produktu aj.

Měření týkající se vlastních procesů údržby a výrobního zařízení nebo skupiny obdobných zařízení bude více zahrnovat:

  • pohotovost, bezporuchovost a udržovatelnost,
  • dobu nepoužitelného stavu a dobu výpadku,
  • střední dobu mezi poruchami,
  • střední dobu opravy,
  • dobu do poruchy zpracovanou statistickou metodou, jako je Weibullova analýza,
  • náklady na plánovanou a neplánovanou údržbu aj.

Monitorování údržby se se bude stále více skládat z měření:

  • vzájemného poměru plánovaných a neplánovaných úkolů,
  • plánované práce nedokončené včas,
  • rozdílu mezi plánovanými a skutečnými zdroji,
  • dostupnosti náhradních dílů,
  • výkonnosti interní (insourcing) a externí (outsourcing) údržby,
  • využití pracovních sil a úrovně odbornosti aj.

Úkoly preventivní údržby budou vyžadovat důkladné revize zaměřené na optimalizaci intervalů preventivní periodické údržby a na optimalizaci hodnot diagnostických signálů pro obnovu (prediktivní a proaktivní údržbu).

U údržby po poruše je očekávaným trendem plné vyzkoumání závažných poruch, aby byla identifikována preventivní opatření a opatření k nápravě, a u závažných a nákladných poruch má být toto zkoumání zahrnuto do analýzy základních příčin poruch. Podrobná analýza základních příčin poruch se bude skládat z těchto úkonů:

  • vytvoření a přípravy týmu odborníků,
  • shromažďování důkazů,
  • analýza výsledků a stanovení příčin poruch, případně provedení analýzy FMEA -  analýza příčin a důsledků poruch, FTA - analýza stromu poruchových stavů, RCFA – analýza kořenových příčin poruch a jiné metody (umělá inteligence, analýza dat aj.),
  • stanovení základní příčiny poruchy,
  • navržení, testování a validování hypotéz mechanizmů poruch,
  • doporučení preventivních opatření,
  • uplatnění (praktická realizace) zlepšení.

Při celkovém přezkoumání údržby po poruše se obvykle odhalí opakované poruchy a trendy týkající se provozních podmínek, problémy s obchodníky a problémy s kvalitou.

Zlepšení činnosti údržby a zajištění údržby se dosáhne pomocí podpory vrcholového managementu a managementu údržby, použitím efektivních procesů a komunikačních a analytických funkcí. Zlepšení údržby a zajištění údržby bude dosahováno např. těmito změnami:

  • koncepce (politiky) údržby,
  • stupňů údržby,
  • údržbářských postupů,
  • odbornosti a výcviku pracovníků údržby a provozu,
  • zásobování a řízení zásob náhradních dílů a materiálů (NDM),
  • nástrojů a vybavení (dílenské infrastruktury) pro zajištění údržby,
  • použití (optimalizace) externích zdrojů,
  • provozních postupů a podmínek,
  • bezpečnostních a environmentálních postupů,
  • návrhu (konstrukce) zařízení a systému,
  • udržovatelnosti a zajištěnosti údržby objektu aj.

K zajištění, že byla provedena vhodná opatření k nápravě či preventivní opatření a že bylo dosaženo zlepšení, bude více využíván proces validace.

Lze očekávat rozsáhlejší modifikace (modernizace, rekonstrukce, upgrade) zařízení, ať již jsou prováděny ke zlepšení funkčnosti či udržovatelnosti (montáž dalších senzorů, autodiagnostiky, komunikačních a paměťových prostředků, uplatnění analytického SW aj.), povedou k lepšímu posouzení potřeb procesů údržby. To bude mít za následek změny koncepce údržby, zdrojů, výcviku a přidružené dokumentace.

Závěr 

  1. Požadavky na údržbu průmyslového výrobního zařízení nikdy nezaniknou.
  2. Progresivně porostou požadavky na vzdělání a výcvik údržbářů, žádanou profesí bude mechatronik.
  3. Výrobci budou dodávat spolehlivější, výkonnější, efektivnější, bezpečnější, ekologičtější a ergonomičtější výrobní zařízení.
  4. Sebelepší uplatnění robotizace a digitalizace procesů údržby mechanických systémů nenahradí v plném rozsahu „ruce“ údržbářů, pouze urychlí a ulehčí práci údržbářů a sníží nežádoucí prostoje.
  5. Elektronické systémy budou řízeny a kontrolovány ve velkém rozsahu na dálku.
  6. Diagnostika a analýza získaných dat s využitím umělé inteligence a prediktivní údržby sníží provozní poruchovost, resp. zlepší bezporuchovost a pohotovost výrobního zařízení.
  7. S daty získanými monitorováním a diagnostikováním technického stavu výrobního zařízení a finančním controllingem jeho provozu se bude efektivněji pracovat a budou intenzivně využívána v procesech řízení údržby.
  8. Logistika NDM bude podpořena technologií 3D tisku.
  9. Vláda podpoří rozvoj školství i v oblasti výchovy údržbářů, počínaje duálním učňovským školstvím, přes střední vzdělání na průmyslových školách až po vysoké školství s obory mechatroniky, managementu a inženýrství údržby v souladu s výzvou Průmysl 4.0.
  10. Generální a výrobní ředitelé budou plně vnímat význam a budou podporovat management údržby výrobního zařízení, jako nezbytný předpoklad a zdroj pro zlepšování hospodářského výsledku organizací.

Použitá literatura

[1]   Mařík, V. a kol.: Národní iniciativa Průmysl 4.0. Ministerstvo průmyslu a obchodu 2015

[2]   MAŘÍK, V.: Průmysl 4.0: výzva pro Českou republiku. Praha: Management Press, 2016. ISBN 978-80-7261-440-0.

[3]   Management majetku a jeho údržby – cesta k prosperitě výrobní organizace. Sborník konferenčního semináře, 27. a 28. 4. 2016. Česká společnost pro údržbu. ISBN 978-80-213-2644-6

[4]   Integrace procesů obnovy a využívání fyzického majetku, efektivní plánování údržby a včasná identifikace poruch – cesta k vysoké pohotovosti zařízení. Sborník semináře, 9. 6. 2016. Česká společnost pro údržbu.

[5]   Údržba 2016. Sborník mezinárodní odborné konference, 12. a 13. 10. 2016. Česká společnost pro údržbu. ISBN 978-80-213-2668-2

[6]   Národné fórum údržby 2017. Sborník mezinárodní konference, 30. a 31. 5. 2017. Slovenská společnost údržby. ISBN 978-80-554-1335-8

[7]   Průmysl 4.0 a význam spolehlivosti zařízení – výzva pro údržbu. Sborník semináře, 7. 6. 2017. Česká společnost pro údržbu.

[8]   ČSN EN 13306 Údržba – Terminologie údržby

[9]   PAS 55-1:2008 Asset Management, Part 1: Specification for the optimized management of physical assets (Specifikace optimalizovaného managementu fyzických aktiv)

[10]   PAS 55-2:2008 Asset Management, Part 2 Guidelines for the application of PAS 55-1 (Pokyny pro aplikaci PAS 55-1)

[11]   Hladík, T.: Asset management pohledem EFNMS a ISO 55000. In: Sborník konference Údržba 2015, Liblice 14. A 15. 10. 2015. ČSPÚ Praha 2015. ISBN 978-80-213-2590-6

[12]   ČSN ISO 55000:2015 Management aktiv – Přehled, zásady a terminologie

[13]   ČSN ISO 55001:2014 Management aktiv – Systémy managementu - Požadavky

[14]   ČSN ISO 55002:2014 Management aktiv – Příručka pro použití ČSN ISO 55001

[15]   ČSN EN 16646:2015 Údržba – Údržba v rámci managementu fyzického majetku

[16]   WILSON, A.: Asset Management focusing on developing maintenance strategies and improving performance. Published by Conference Communication, Monks Hill, Tilford, Farnham, Surrey HU10 2AJ, 2013. ISBN 978-0-9506465-6-5

[17]   ČSN EN 60300-3-14:2005 Management spolehlivosti – Část 3-14: Pokyn k použití – Údržba a zajištění údržby

[18]   LEGÁT, V. a kol.: Management a inženýrství údržby. Professional Publishing, Praha 2016. ISBN 978-80-7431-119-2

Autor

prof. Ing. Václav Legát, DrSc., předseda předsednictva České společnosti pro údržbu (ČSPÚ)

Česká zemědělská univerzita v Praze, technická fakulta, katedra jakosti a spolehlivosti strojů

165 21 Praha 6 – Suchdol

E-mail: legat@tf.czu.cz 


Sponzorované odkazy

 
Aktuální vydání
Reklama

Navštivte rovněž

  •   Události  
  •   Katalog  

Události

Technical Computing Camp 2018
2018-09-06 - 2018-09-07
Místo: Hotel Fontána, Brněnská přehrada
Moderní technologie pro potravinářský průmysl
2018-09-18 - 2018-09-18
Místo: Olomouc
Moderní technologie pro farmaceutický průmysl
2018-09-19 - 2018-09-19
Místo: Olomouc
PROMOTIC SCADA + eWON flexy workshop
2018-09-26 - 2018-09-26
Místo: Hotel Absolutum Boutique Hotel, Praha
MSV Tour 2018
2018-10-01 - 2018-10-04
Místo: Výstaviště Brno

Katalog

Panasonic Electric Works Europe AG
Panasonic Electric Works Europe AG
Veveří 3163/111
616 00 Brno
tel. +420 541 217 001

Brady s.r.o
Brady s.r.o
Na Pantoch 18
831 06 Bratislava
tel. +421 2 3300 4862

ABB s.r.o.
ABB s.r.o.
Štětkova 1638/18
14000 Praha 4
tel. +420739552216

Schneider Electric CZ, s. r. o.
Schneider Electric CZ, s. r. o.
U Trezorky 921/2
158 00 Praha 5
tel. 00420737266673

všechny firmy
Reklama



Tematické newslettery






Anketa


Na horách/u moře
Na chalupě/chatě v tuzemsku
Co je to dovolená?

O nás   |   Reklama   |   Mapa stránek   |   Kontakt   |   Užitečné odkazy   |   Bezplatné zasílání   |   RSS   |   Partneři   |   Blogy   |   
Copyright © 2007-2018 Trade Media International s. r. o.
Navštivte naše další stránky
Trade Media International s. r. o. Trade Media International s. r. o. - Remote Marketing Továrna - vše o průmyslu Control Engineering Česko Řízení a údržba průmyslového podniku Inteligentní budovy Almanach produkce – katalog firem a produktů pro průmysl Konference TMI