Print

Bude následující generace osobních vozidel úplně jiná než ta současná?

-- 05.12.2017

Úvod

Blízko k tomuto tématu si živě vzpomínám, když jsem jako malý kluk uvažoval o tom, co se zpívá v tehdejší populární písni. Nechal jsem se unášet myšlenkou, co vlastně bude a co všechno dokážeme.

A hle, skoro všechno se z textu písně vyplnilo ještě před rokem 2006… A něco ještě dříve, v tom stále odsuzovaném normalizačním Československu. (Naplnění podstaty písně, kde si děti dnes hrají, nechám na vašem úsudku). Představme si podobnou situaci a uvažujme o předmětné kategorii zboží – o automobilech a zamysleme se, jak se budou automobily vyvíjet v dalším desetiletí a co s nimi dokážeme.

Co vlastně požaduje současný uživatel od svého vozu 

Historicky platí, že vývoj automobilů reaguje především na požadavky jejich uživatelů. To platí a zřejmě dlouho platit bude. Druhým podnětným faktorem vývoje technologií v automotive jsou synergické technologie, které paralelně využíváme v běžném životě a chceme, abychom o ně nebyli ošizeni ani při řízení vozidla. Třetím, a to nezbytným faktorem vývoje vozidel, je ekologie, která kráčí ruku v ruce s ekonomikou provozu (spotřeba paliva).

První dekáda 21. století představuje automobil jako běžnou věc pro všechny společenské vrstvy vyspělé společnosti. Výrobci vozidel se předhání s nabídkami cen, výbav či tříd tak, aby si automobil mohl dovolit opravdu „každý“. Zlevňování paradoxně pozitivně přispívá do investic za drahé technologie sloužící k realizaci masivní výroby, která ve výsledku produkuje více, ale „levněji“. Jen velké koncerny se drží ekonomicky nad vodou, protože těm malým chybí kredibilita u bank, z čehož plyne nedostatek cash flow pro výrobu.

Je jasné, že tento trend bude spíše pokračovat, ovšem s velkým respektem k investorům a k rizikům přesycení trhu, což by mohlo vést k potenciální nemožnosti vyrobené zboží splácet. Již dnes vidíme postupné snahy automobilek přenechat větší část trhu finančním domům, které nesou odpovědnost za klienta v jejich vzájemném právním vztahu. Je třeba si uvědomit, že tento typ financování není zdarma a jsou to právě banky, které nesou kůži na trh. Toto ve výsledku lehce oslabuje výrobce vozidel v koncovém stanovení ceníku za hotový vůz.

Důkazem pro toto tvrzení je neustálý meziroční růst financování – služeb. V průměru si Češi vypůjčí okolo 7 miliard korun na spotřebitelské úvěry a okolo 3 miliard za leasingy (nákup osobních vozidel). Zde je ovšem signifikantní index růstu leasingů a operativních leasingů oproti spotřebitelským půjčkám. Právě tento vývoj jednoznačně dokazuje úbytek potřeby automobil vlastnit. Naplněním plné pohody a uspokojení uživatele je potřeba automobil užívat ve stejném rozsahu, jako by ho vlastnil.

Světoví výrobci vozidel jsou na takové tržní prostředí v zásadě připraveni. Tyto aspekty se pravděpodobně velmi brzo projeví v konstrukci, výrobě, ceně i  životnosti vozidla.

Je současný trend vozidlo nevlastnit, ale mít ho 100% k dispozici. Následná generace se pravděpodobně ale ani s tímto nespokojí. Budoucnost počítá s použitím osobních vozidel pouze v momentu, kdy „chci“ či „plánovaně musím“. Systém myšlenky je postaven na principu sdílení vozidel buď společnostmi, nebo přímo fyzickými osobami za účelem snížení nákladů na vozidlo. Funguje to na principu: Nepotřebuji ho, proto ho za úplatu poskytnu k dispozici. Tento systém se jmenuje carsharing a již dnes se zavádí ve velkých městech. Aby systém fungoval, současně je zapotřebí vyvíjejících se mobilních aplikací (Google play, App store, MS store). Velkou výzvou pro carsharing jsou vozidla s autonomním řízením. Již dnes má většina výrobců automobilů takové vozidlo vyvinuto včetně aplikací, které například prostřednictvím chytrého telefonu umí vozidlo objednat/přivolat/nechat se bezpilotně odvézt/zaplatit. V současnosti se taková vozidla zkoušejí v reálném provozu, pokud budete mít štěstí, můžete na silnici vidět vůz s polepy (např. VALEO). Nebude lehké říci: Tak a teď začínáme. V současnosti nejsou nastaveny zákony, kdo bude za vozidlo zodpovídat v případě nehod, nebo při zastavení z důvodu technické poruchy. Nicméně i zákonodárci jsou tlačeni do úprav právních předpisů. 

Pohony vozidel

Velkou otázkou jsou pohony moderních vozidel v jakékoliv kategorii. V budoucnosti vozidel není nic tak nejasného, jako je právě otázka jejich pohonu. Mohli bychom použít rovnici, která vychází z logiky trhu, že poptávka určuje nabídku… Ale pojďme dál. Současným nejběžnějším udávaným modelem (který potřebuje auto) je čtyřčlenná rodina se psem a touhou po vozidle typu MPV nebo kombi se silným naftovým motorem a nízkou spotřebou paliva. Tento požadavek už je těžké plnit dnes, natož pak v budoucnu. Je dobré si připomenout, že obecně u motoru platí: vyšší výkon = vyšší spotřeba = vyšší emise (minimálně ty CO2). I když motory optimalizujeme, tedy zvyšujeme výkony na úkor spotřeby paliva a výsledným emisím, pořád nemůžeme tvrdit, že motor o zdvihovém objemu 2,0 l s výkonem 150 kW a provozem na současný typ paliva bude mít někdy v budoucnu spotřebu paliva 2,5 l /100 km a 50 g /100 km emisí CO2. Hroutí se nám tedy teorie o silném rodinném koni a víkendu na chatě? Do jisté míry ano, i ne. Výrobci sice poslouchají hlas trhu, ale ozvěnou je též poplatek za (ne)plnění předepsaných emisí a tedy následná investice do technologicky náročných úprav vozidel. Současným rostoucím trendem jsou maloobjemové motory, většinou  zážehové přeplňované 3 a 4 válce o relativně vysokých výkonech a s dobrou spotřebou (v daném rozsahu zatížení a otáček motoru). Mluvíme o trendu, spalovací motory se tedy budou v následném desetiletí ubírat touto cestou. Hypoteticky můžeme uvažovat o návratu vyšších objemů zážehových motorů, které nebudou přeplňované, s přímým vstřikem a budou se montovat do větších vozidel (větších, nikoliv luxusnějších), ale ve finále tento typ motoru bude opravdu dražší, řekněme díky příplatku za spotřebu paliva – emise CO2. Jako velmi efektivní nástroj pro ušetření energie spalovacích motorů je nově vyvíjená technologie odpojení válce (4válcový motor v nízkém zatížení jede pouze na 2, 3 válce). 

V blízkém budoucnu bude opět velkou roli hrát tzv. křížení pohonů – několik typů pohonných jednotek ve vozidle, např. spalovací motor a elektromotor, nebo spalovací motor a hydromotor/pneumotor. Křížením máme na mysli i typy paliv, na které budeme vozidlo pohánět. Právě energie je klíčovou otázkou u budoucích automobilů. S výhledem do deseti let musíme počítat, že hlavním zdrojem energie pro automobily budou stále uhlovodíková paliva, a to převážně v kapalné formě doplněné o lehce rostoucí spotřebu LPG/CNG. Zde se dá usuzovat, že zanedlouho bude míč na straně výrobců paliv, aby se též modernizovala klasická paliva. Plynné formy paliv se nikterak masivně nezvažují a už vůbec ne jako primární paliva (osobní vozidla). I když spalování metanu je jedním z nejefektivnějších řešení emisní otázky, překážkou je výkon a skladování. Plynné uhlovodíky se mohou použít pro již známé kombinace dvoupalivových zástaveb i u dieselu.

Dnes raketově roste poptávka (možná statisticky i převyšuje nabídku) po FULL elektromobilech. V mnoha zemích se jedná o promyšlené investice, které se již na začátku lehce vrací, například formou úlevy na dani (neplatí v České republice). Druhý aspekt výběru může být levná elektrická energie v rámci EU (Česká republika je jedna z nejdražších). Není divu, že elektřina si své zákazníky našla a ještě určitě najde i přes nepříznivou pořizovací cenu a životností baterií (max. 7 let). Baterie tvoří až 90 % ceny vozu! Registrovaných elektromobilů v ČR je někde do 1 000 kusů, ale např. v Norsku tvoří 20 % z celkových registrací! Již dnes musíme tento pohon brát jako seriózní a do budoucna jistě o něco poroste. I když je elektrická energie jednou z nejefektivnějších, pořád zůstává otázkou dobíjení baterií (čas a připravenost infrastruktury). Pro představu, baterie o 16 kWh (240 kg) má maximální dojezd 100 km a domovní nabíječkou se dobíjí cca 8,5 h. Za příplatek se do elektromobilů montují rychlodobíjecí terminály, které po připojení na rychlodobíječku (také zde chybí infrastruktura) umožní dobíjení trakční akumulátoru přímo pod DC jmenovitým napětím baterie 95 A. Tento typ dobití potom odpovídá 30 minutám a 80 % dobití baterie. Co se týká emisí, elektromobily jsou oproti spalovacím motorům jednoznačně ve výhodě, kde se emise exaktně a jednoduše změří, a to včetně výroby cca/kus.

U elektromobilů má společnost představu o nulových škodlivinách. Konkrétní emisní výstupy se zatím nezveřejňují. Faktem je, že kde elektromobil provozujeme, tam jsou emise nulové a v průběhu jeho užívání vznikají pouze z potřeby elektrické energie pro dobití baterie. To činí elektromobil populárním EKO vítězem.

Budeme si vyrábět elektřinu z vodíku? Proč ne! Palivové vodíkové články nám to umožní a trakční baterie nemusí být tak ohromná jako u elektromobilů. Současné úskalí představuje manipulace s vodíkem a koneckonců i jeho výroba pro potenciální budoucí dopravu. Funkční koncept vozidla s palivovými články již máme v komerční verzi. Vývoj této myšlenky není k zahození, je však třeba uvažovat trochu „zeleně“. Pokud budeme potřebovat k provozu vodík, pravděpodobně ho budeme muset vyrobit z vody rozkladem, elektrolýzou. Proč tedy elektřinu schovávat do vodíku? Dokáže vůbec někdo spočítat ušetření na hmotnosti baterie proti ztrátám v konverzi elektřiny na vodík a z vodíku zpět na elektřinu? Osobně se přiznám, že já to nespočítám a předpokládám, že ten, kdo matematický vzorec sestavil, se s ním chlubit moc nebude. A poslední otázkou je voda pro elektrolýzu. Celosvětově běží kampaň o cennosti vody na naší planetě. Nehaňme technologii, aniž bychom jí ale nedali alespoň šanci. Ostatně i průmyslová výroba vodíku má před sebou mnoho revolučních řešení (například jádro a termochemie).

Z celkového výčtu možností pohonů a jejich konkrétních úskalí můžeme dedukovat, že spalovací motory stále mají svojí pevně zajištěnou pozici v osobních vozech. Otázkou bude, jaké palivo budeme my jako spotřebitelé upřednostňovat a jaké konstrukce motoru budou přijatelnější pro výrobce. Pravděpodobně se bude jednat o převahu malých a středně objemových zážehových motorů oproti dieselům a jiným technologiím pohonů.

Konektivita a digitální služby jako standard

Pokud se věnujeme tématu automobilů budoucnosti, je třeba zmínit prudký trend digitalizace současných a budoucích výbav vozů. Podobně jako se postupem času mění požadavky třeba na mobilní telefony, tak i dnešní uživatel vozidla vyžaduje po své výbavě vozu jakousi „inteligenci “ nebo třeba zábavu v průběhu řízení. Výbavy spojené s inteligencí můžeme pomyslně rozdělit na dvě skupiny: asistenční systémy a entertainment/info systémy. Pod asistenčními systémy jsou myšleny všechny systémy aktivní bezpečnosti a pomocných systémů řízení. Výčet systémů v této kategorii by jistě již dnes obsáhl minimálně dvě stě položek, proto se pojďme soustředit pouze na ty, které budou standardem budoucnosti. Obce, které se týkají bezpečnosti, jsou čím dál tím více zákazníky vyhledávány. Mezi pokrokové a do budoucna vylepšované výbavy např. patří: automatické parkovací systémy, čtení dopravních značek a jízdních pruhů, adaptivní tempomat, nastavení tuhosti podvozku přes GPS informaci, automatické brzdění, sledování únavy řidiče, on-line kamera, autonomní řízení atd. Tyto systémy nejen dbají na lepší bezpečnost, ale současně se podílejí na komfortu řidiče. Některé z těchto prvků se již povinně zavádějí jako standard, bez příplatku.

Oproti těmto aktivním výbavám stojí čistě „multimediální“ výbavy. Jejich hlavním cílem je poskytnout posádce vozu pohodlí (do budoucna zejména to digitální). Zde si všímáme nárůstu prosazení internetu ve vozidle. V budoucnu budou díky těmto technologiím auta za sebe třeba platit u čerpacích stanicích nebo za služby v autoservisu. Vozidlo díky svému internetovému porovnávači cen vyhodnotí, kde je služba nejblíže, nejlevnější a s nejlepší referencí. Vozidla sama dovedou zaslat log o potenciální závadě nebo potřebě servisu. On-line se potom sám vůz objedná k opravci. Samozřejmostí bude nákup hudby, videa, nebo lístků na parkoviště či do kina.

Tyto téměř bezchybné technologie se budou vyvíjet podobnou rychlostí jako u mobilních telefonů. Bohužel mají i své stinné stránky, například, že se pomalu poněkud vytrácí podstata vozidla jako dopravního prostředku. Již dnes vidíme mnoho zákazníků (zejména mladá generace), kteří si své vozidlo nevybírají ani podle značky, vzhledu, tvaru, velikosti, ale spíše preferují výbavy elektroniky. Tady se principiálně nastavuje statut automobilu jako spotřebního zboží. Jako by se vytrácel zájem o to, co je pod kapotou a co musíme dělat, aby vozidlo spolehlivě jezdilo a „vydrželo“. Na druhou stranu se mladší generace velmi dobře orientuje v globální elektronice, takže nastavení rozhraní mezi člověkem a strojem je velmi rychlé.

Asistenční a multimediální výbavy jsou pravděpodobně to, co bude v budoucnu prodávat a co rozhodne u zákazníka o koupi toho či onoho vozu. Proč? Protože např. spotřeby paliv (dnešní rozhodovací faktor pro střední třídu) budou víceméně ucelené, a to díky nárokům na emise CO2. Trocha kritiky ovšem neublíží, velikou nevýhodou jakýchkoliv automatizací je ať už větší nebo menší ztráta klasických dovedností a možnosti porozumět situacím, kdy některý ze systémů selže nebo má závadu. 

Závěrem

Stane se, že si automobily budou postupně získávat své místo na specifickém trhu, na kterém budou vozy kupovat zákazníci, kteří si je opravdu mohou dovolit? Nebo hovoříme o zboží, které bude dostupné téměř pro každého? Zvýší se cena vozidla díky novým technologiím?

Odpovědí se dnes pravděpodobně nedobereme. V cestě větší spotřeby nových automobilů stojí a stát vždy budou především ojeté vozy. Připomeňme, že průměrné stáří (osobního) automobilu je okolo 14 let. Průměrné stáří všech registrovaných vozidel je přes 17 let.

Recenzent: Ing. Ladislav Hrabec, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, certifikovaná osoba na funkci Technik diagnostik tribodiagnostik – kategorie II

Autor: Josef Gamba, PEUGEOT/CITROEN/DS


Sponzorované odkazy

 
Aktuální vydání
Reklama

Navštivte rovněž

  •   Události  
  •   Katalog  

Události

PROMOTIC Semináře
2018-10-23 - 2018-10-23
Místo: Trnava
ÚDRŽBA 2018
2018-10-24 - 2018-10-25
Místo: Liblice
PROMOTIC Semináře
2018-10-24 - 2018-10-24
Místo: Praha
Školení pro uživatele kalibrátorů a kalibračního software Beamex
2018-10-30 - 2018-10-31
Místo: Jelínkova vila, Třebíčská 342/10, 594 01 Velké Meziříčí
Bezpečnost v průmyslu
2018-10-31 - 2018-10-31
Místo: Brno

Katalog

Panasonic Electric Works Europe AG
Panasonic Electric Works Europe AG
Veveří 3163/111
616 00 Brno
tel. +420 541 217 001

Brady s.r.o
Brady s.r.o
Na Pantoch 18
831 06 Bratislava
tel. +421 2 3300 4862

ABB s.r.o.
ABB s.r.o.
Štětkova 1638/18
14000 Praha 4
tel. +420739552216

Schneider Electric CZ, s. r. o.
Schneider Electric CZ, s. r. o.
U Trezorky 921/2
158 00 Praha 5
tel. 00420737266673

všechny firmy
Reklama



Tematické newslettery






Anketa


Na horách/u moře
Na chalupě/chatě v tuzemsku
Co je to dovolená?

O nás   |   Reklama   |   Mapa stránek   |   Kontakt   |   Užitečné odkazy   |   Bezplatné zasílání   |   RSS   |   Partneři   |   Blogy   |   
Copyright © 2007-2018 Trade Media International s. r. o.
Navštivte naše další stránky
Trade Media International s. r. o. Trade Media International s. r. o. - Remote Marketing Továrna - vše o průmyslu Control Engineering Česko Řízení a údržba průmyslového podniku Inteligentní budovy Almanach produkce – katalog firem a produktů pro průmysl Konference TMI